Ostrov

Život Na Ostrově

Ráno
Cb: *probudilo mě šimrání po tváři. A také hrozné horko.
Otevřel jsem očička a z tváře jsem si sundal cosi měkkého a černého.
Podíval jsem se do ručičky* VAAAAAAAAAH!!!!!!! *odhodil jsem od sebe obrovského pavouka a začal jsem se rychle otírat* fuj, fuj fuj! 😭😭😭😭

F: *vystřelil jsem*
Co je!!!!!!!

Cb: pavouk! Byl na mně támhle ten pavouk 😭😭

F: aha, a proč řveš?

Cb: ugh.. No proč asi. Lekl jsem se *zamračil jsem se na něho a utíral jsem si slzičky. Pochvíli jsem si uvědomil, že nebyl jedovatý* měli bychom si udělat nějaký přístřešek

F: jo, já už jsem včera začal
*ukázal jsem do leva*

Cb: a.. Jak ti mohu pomoct?

F: to nevim, jak chceš
*šel jsem do lesa pro bambus*

Cb: počkej *doběhl jsem za ním* já tam mám sám strach 🥺

F: proč? Čekáš na loď, ne?

Cb: ano.. Ale... A ty nečekáš? Proč ne? Nechceš domů?

F: nechci
*zasmál jsem se a začal jsem sekat bambus ostrým kamenem*

Cb: a-ale proč ne?

F: jedinej, kdo tam na mě čeká je agresivní fotr

Cb: owh.. To.. Mě mrzí.. Nemáš maminku?

F: nemam. Musíme o tom mluvit?
*otřel jsem si oči*
Sory

Cb: owh.. *podal jsem mu kapesníček* moc se ti omlouvám 🥺

F: *vrátil jsem mu ho*
Nekoukej na mě
*sekal jsem bambus*
Radši nasbírej velký lopuchový listy

Cb: *schoval jsem si ho do pytlíku a ten pak do kabelky.
Šel jsem udělat to, co mi řekl. Když jsem to nesl k příbytku, rozřízl jsem si o jeden z nich ruku* frmm... Auch... *pustil jsem vše na zem*

F: *zpozornil jsem*
Co je?
*rychle jsem k němu šel*
Co se stalo
*koukal sem na něj*
O co ses řízl, o něco jedovatýho?

Cb: o tenhle list *ukázal jsem mu ho*

F: jo dobrý
*omyl sem mu to a zavázal sem mu to urvanou nohavicí*

Cb: děkuju *pousmál jsem se* 🍅

F: *vzal jsem si listy a začal jsem je dávat jakoby na podlahu. Pak jsem začal liánama svázávat bambus na střechu*

Cb: páni. Jsi doopravdy moc šikovný *pozoroval jsem ho a stále jsem mu nosil listy*

F: *dával jsem listy ještě na střechu, aby nepromokala*
Tak. Myslím, že tohle prozatím stačí

Cb: mhm.. *díval jsem se na něho a do hlavy mi vlezla myšlenka, jak Innie říká, že si najdeme námořníky* ty.. Felixi? Ty jsi námořník?

F: *podíval jsem se na něj*
Můžeš hádat. Nebojím se moře. Umím plavat. Nestresuju se v situacích jako je tahle. Zachránil jsem tě.

Cb: 😮 takže jsi? Páni. O tom jsem nevěděl

F: hm
*lehl jsem si do provizorní postele*
Haaamammm ☺️☺️☺️

Cb: *koukal jsem na tu druhou* ta je pro mě?

F: pro koho jinýho

Cb: to nevím *uklonil jsem se* moc děkuji 😮☺️ *hačnul jsem si na ni.
Pak jsem si ale vzpomněl..
Rychle jsem vyběhl ven ke kamení na pláži, který byl blíž nám a nehrozilo, že ho vezme moře.
Vzal jsem si jeden menší kamínek a udělal jsem tam 2 čárky, to jako, že už jsme tu dva dny.
Menší jsem položil vedle většího a ještě jsem chvíli koukal na západ slunce..
Potom jsem ucítil, jakoby mě někdo nebo něco sledovalo. Rychle jsem tedy doběhl za Felixem, který už spal. Lehl jsem si a stěží jsem usnul taktéž*