Probudily mě sluneční paprsky, svítící mi do obličeje. Byl jsem dezorientovaný a rozespalý. Dřevěné, šikmé stěny byly pokryty texty, a obrázky různých krajin a kapel, na zemi ležel barevný pletený koberec a u zdi stála dřevěná skříň plná lehkých košil, ponč a plátěných kalkot a kraťasů. Dno skříně zabírala barevná roztrhaná brašna, fixem pomalované Conversky, sandály, a hnědá taška přes rameno s připínáčky. Na dřevěném stole stojícím pod oknem byly stojánky na tužky, rozházené papíry, nyní zhasnutá lampička a notebook s nálepkama kytek, znaků míru, koček a slunce. Vedle skříně v rohu pokoje stálo zrcadlo a podepsaná kytara. Hned vedle postele s zeleno-hnědo-oranžovou peřinou pod kterou jsem ležel, stál noční stolek s gramofonem. Šuplíky pod postelí vyplňovaly učebnice, skicák, gramofonové desky, sešity a dárky co jsem dostal od Kámošů. Na zdi visela knihovna s knihama různých žánrů a pod ní ležel na zemi vak na sezení do kterého byste si sedli s knížkou. Uvědomil jsem si, že jsem ve svém vlastním pokoji a zírám do stropu nademnou. Zapnul jsem mobil a zkontroloval čas. Měl jsem asi deset upozornění na naší společné skupině pojmenované Crétins. Rozespale jsem si otřel oči a vylezl z postele. Zadal jsem heslo a rozjel chat.
ČTEŠ
Básník a Slunce
RandomNěkdy prostě chcete uniknout. Realitě, rodině, sobě, pocitům, ale taky lidem které milujete. Potřebujete si najít něco, co vás podepře a dá vám nadhled nade věcma, které vás tíží. Já jsem ale měl takové štěstí, že jsem si našel přátele bez kterých...
