Náhodná setkání

0 0 0
                                    

Po dalších šesti hodinách utrpení strávených ve školní lavici vedle indky která se chová podezřele mileji než kdy předtím, jsem se konečně uchýlil do šatny, kde jsme měli my čtyři sraz. Elias to napsal do naší skupiny asi před půl hodinou. Mezitím co Theo pomáhal učitelce poklízet třídu (protože jsme tam udělali strašný bordel a jediný Theo se rozhodl pomoct) jsem odešel po schodech dolů ke skříňkám. Seděl jsem na lavičce a projížděl si reely na instagramu, když ke mně dolehl hlas. ,,Čau!" Ohlídl jsem se za sebe a spatřil Owena, s jiskřičkama v očích. ,,Jeee, ahoj Owene!" Podařilo se mi ze sebe dostat. ,,Jak je?" Zeptal se Owen s úsměvem. ,,Asi v klidu." Odpověděl jsem. ,,Co ty?" Trochu se zadrhl ale hned řekl: ,,Fajn, když si s tebou povídám!" Na tváři se mu objevil lehký ruměnec. Taky jsem se trochu začervenal a usmál jsem se na něj. ,,Poslyš, vlastně pořád nevím jak se jmenuješ." Řekl Owen a já přitakal. Byla to pravda. Včera se mi představil akorát on, a já byl příliš rozhozený, než abych mu to sám od sebe řekl. Už jsem se nadechoval že mu to řeknu, když tu najednou přiběhl Theo a zvolal: ,,Aaa Nico! Tady jsi!" Owen se na mě podíval se zvednutým obočím. ,,Nico?" ,,Jo," přikývl jsem. ,,celým jménem Nicolas, ale nemám rád když mi tak někdo říká. Kývl, jakože rozumí. ,,A tohle je?" Theo k nám udýchaně přišel a natáhl k Owenovi ruku. ,,Theo." Owen ruku stiskl a řekl: ,,Já jsem Owen." ,,To vím," přikývl Theo. ,,Nico mi o tobě povídal." Řekl, a mrknul na mě. Já jsem se jen začervenal, a Owen na mě uznale koukal. ,,Doufám, že jen v dobrém." Zavtipkoval a já se nepatrně usmál. Lehce do mě šťouchl a řekl: ,,Jen si dělám srandu člověče." Zasmál se svým zvonivým smíchem a my se k němu přidali. Zpoza řady skříněk, se k nám za smíchu přiblížili Francesska a Elias. Theo i já jsme je pozdravili a oni přišli blíž. Owen už se začal představovat. ,,Čau! Já jsem Owen! Předpokládám že Nico a Theo jsou vaši kamarádi?" Francesska s úsměvem přikývla a taky se představila. ,,Tohle je Elias a já jsem Francesska." Owen se usmál, přičemž mě trochu píchlo u srdce. Měl jsem to tiž takový pocit, no, nejen pocit, že se mi Owen líbí a pořád jsem si nebyl jistý, jak je na tom s orientací. Když si to tak vezmu, přišlo mi, že se víc baví s holkama. Tak že by byl hetero? Ale co to začervenání při zmínce o mě? Nebo ten pohled, který mi věnoval, když Theo zmínil, že jsem o něm mluvil? Nic mi nebylo jasné. Teď jsme ale museli probrat Francess. ,,Promiň Owene, ale musíme ještě něco probrat." Řekl jsem s těžkým srdcem. Usmál se. ,,Uvidím tě na obědě?" ,,Jasně." Řekl jsem jakoby nic, ale v duchu jsem skákal radostí. Ještě jednou se na nás ohlídl, s úsměvem zamával a odešel. Odkašlal jsem si. ,,No," začal jsem. ,,přišli jste na něco?" Elias se vítězně usmál a prohlásil: ,,Zjistili jsme, že jsme vlastně úplně vypatlaní." Řekl hrdě. ,,Wow" zareagoval jsem s předstíraným překvapením. ,,To jsem už ale věděl kámo." Theo se zasmál. Francesska se radši chopila slova. ,, Zkrátka jsme zjistili, že ani vlastně nevíme, proč bych měla odjet." Plácl jsem se do čela. To jsme ale tupci. Jako vážně nás ani nenapadlo se zeptat, na důvod unáhleného rozhodnutí Francesčiny mámy? Theovi to očividně taky došlo, protože se otočil a třísknul hlavou o svoji skříňku. ,,Au." Postěžoval si, a my všichni chytli záchvat smíchu.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Jul 19 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Básník a SlunceKde žijí příběhy. Začni objevovat