Tanec jako lék

Rychleji!Lépe! Abigail snaž se!

Konec minulého dílu

"Ahoj Abi jdeš trénovat? Jak to dopadlo u ortopeda? Nechceš zkusit něco ve dvojci?" vychrlil na mě vesele. Jeho dobrá nálada se na mě přenesla a já se musela usmát. "Ahoj, dobře dovolí mě to, jo jasně jen se musím rozcvičit" přistoupila jsem k baletní tyči a začala jsem s batmanama do strany dopředu a dozadu. Chris nezahálel a přidal se ke mně. Během rozcvičovní jsme se bavily o škole kam chceme oba jít. 

Jejda už je 9, musím jít. Chris se zamyšleně podíval a pak řekl "doprovodím tě". "Dobře" 

"Abi kde jsi byla?" a sakra mamka je naštvaná.." Mami promiň.. šla jsem do zkušebny a narazila tam na Chrise a tak jsme trénovaly a já ztratila pojem o čase a.." můj hlas se vypařil do neznáma  a rozhostilo se ticho. Mamka povytáhla obočí ale nechala to být a odešla. Byla jsem dost unavená a tak jsem si šla lehnout. Před tím jsem si dala sprchu a postavila jsem se na váhu. Zhubla jsem.. Fajn aspoň něco pozitivního. Ulehala jsem do postele a v hlavě se mi vířilo plno myšlenek. Usnula jsem až kolem 1 hodiny ráno.

Sobota.. Den kdy normální člověk spí klidně do 10:00 a já musím stávat v 6:00. Jo my baletky to máme těžký. Oblékla jsem se do běžeckého a vyrazila. po hodině jsem se vrátila, dala jsem si rychlou sprchu vzala jablko a utíkala do studia kde se už zkoušelo. 

"Abigail?! Jdeš pozdě!" oznámila mi profesorka "Ano, omlouvám se " vykoktala jsem ze sebe . "No tak tu tak nepostávej a zařaď se". No to mi ale začíná hezky ten den. 

"Abigail nohu výš", "Abigail noha má být víc jak 90° tohle není ani 50°". "Nevytáčej ty boky Abigail" "Ruce Abigail, tvoje ruce jsou jak ulámané  větvičky" Bože to je mučení. Všechno mě bolí, po hrudi mi stékají kapičky potu, potlačuji slzy. Po 110 minutách je profesorka spokojená a my se můžeme napít a trochu si odpočinout. 

Je čas na oběd. Všichni vyběhnou ze studia. Jediná já tam zůstavám a trénuji arabesku. Po hodině se zase děvčata nahrnou do místnosti a rozcvičují se. Nikdo se neptá proč jsem nebyla na obědě. Asi si toho ani nevšimly. Najednou za sebou slyším lusknutí prstů. Leknutím sebou trhnu. "Abigail tvoje stojná noha musí být jistější, jinak to je moc pěkné" Udělám to znovu a tentokrát se soustředím je a jen na svoji stojnou nohu. "Krásné konečně něco pořádného" profesorka se usměje a de k další dívce. Konečně taky nějaká pochvala. Odpoledne je tanec na špičkách. Každý si měl vybrat sólo, natrénovat si ho a předvést ho. Hodě holek si nacvičilo spící krasavici. Je to jedna z něj náročnějších  rolí. Také se učitelka hodně zlobila. Konečně jsem na řadu přišla já. "Tak a co tančíš ty?" zeptala se učitelka s výhružným pohledem.  "A-A-A-A zatančím červené střevíčky". " Hmm zajímavá volba tak do toho" Sálem se rozezněla hudba a já začala.  "Výborně, technicky povedené zapracuj na vkladu emocí a bude to perfektní" 

"Dnes ti to šlo, učitelka na tebe pěla chválu" zastavila mě Adel. "Hahaha, na začátku mě mučila a já byla pod takovým tlakem" odmlčela jsem "ale pak to ušlo". 

"Ahoj mami už jsem doma" zakřičela jsem do prázdna. "Jedla si něco?" '"A-a-a jo jasně" zalhala jsem. je 17:00  já jsem  hrozně unavená. Zapnula jsem počítač když najednou slyším.. "Tak vypadni ty debile, ty alkoholiku jeden" "Drž hubu krávo" . Ještě že není bratr doma. Dám si do uší sluchátka jdu se koukat na můj nejoblíbenější film "černá labuť" BUM! velká rána mě probudí. Co to sakra je? Vyběhnu a vidím jak mamka brečí. Neřeším to.. Jsem na to zvyklá, otec se sbalí vypadne a matka brečí. Pak se chce otec vrátit ona že ne.. A končí to velkým usmířením . Zalezu zase do postele a napíšu kámoškám. Po chvilce se zvednu vlezu do sprchy a smyji ze sebe všechny trable ze dneška. Aspoň trochu to pomůže. Po vykoupání mám dobrý pocit, beru čaj a chumlám se do deky. Najíždím na ask.fm. jé 5 nových otázek. úsměv mi ale rychle zmizí . 1. otázka "ty tlustý prase netanči!" zbylé 4 jsou podobného rázu. Je mi jasný kdo to psal.. Po tváři se mi kutálejí velké slzy. Zaklapnu rychle počítač, zhasnu a nořím se do tmy.