Purpurový vrch

35 4 1
                                    

Vím, že byla jsem v pasti
Propadla jsem slasti
Teď čas je jít
A nechat co nemůžu mít
Byla to jen hra, ve které jsem na chvíli mohla být
V okně už nikdo nestojí, už se nesvítí

A já od lavičky kráčím
Už nevěřím jeho světu
Usmívám se, konečně kvetu
když si típu o podpatek cigaretu
A křičím
Na všech jeho 13 osobností
Sbohem Krakovským koním

Naposled se otočím k tobě
sekundy zaplním tupým zíráním
Potom, už jen odchod
Od těhlech nepohod
Pryč z purpurového vrchu
Červené už bylo dost
A tak dopij to poslední
Letní víno
Bourám tenhle most

:Kde žijí příběhy. Začni objevovat