Our fake marriage

|2|

New York, USA

O dva dny později

Justin

,,Hmm, jsi dokonalá" vzdychl jsem když se na mně pohybovala a otírala se mi zadečkem o můj tvrdý úd. ,,Bože, cítím jak mě chceš" šeptla mi do ucha. ,,Kurva, ani nevíš jak moc" usmál jsem se a chytil do rukou její prsa.

Začali jsme se rychle líbat a já ji zajel rukou do kalhotek. Když najednou se otevřel výtah vedoucí do mého bytu. ,,Do hajzlu!" Vyhrkl jsem když jsem viděl sem vstoupit otce s matkou. ,,Panebože!" Vyjekli taky oba dva a otočili se.

Caroline se ze mě rychle zvedla. Podal jsem ji blůzku a sám si natáhl kalhoty. ,,Omlouvám se" šeptla. ,,To já se za ně omlouvám" zamumlal jsem a ona si vzala kabelku a šla rychle k výtahu. ,,To snad není možný" zavrčel otec a házel na ní vražedné pohledy. ,,Omlouvám se pane Bieber. Moc se omlouvám" ,,Promluvíme si potom" řekl naštvaně a ona přikývla a výtah se za ní zavřel.

,,Vyhodíš ji za to, že jsem ji chtěl ošukat?" Uchechtl jsem se a prohrábl si vlasy. ,,Je to manažerka našeho hotelu!" Vyhrkl. ,,No a co?"  ,,Víš vůbec kolik ji je? 36 ty pitomče!" ,,No tak co je dnes 10 let rozdíl? Když vypadá furt mladě a krásně" pokrčil jsem rameny. ,,Já tě vůbec nepoznávám Justine" povzdechla si mamka.

,,Hele, šel jsem se podívat do našeho hotelu na naše zaměstnance. Ona po mně házela oči a bylo to" řekl jsem a vyndal si z lednice sodu. ,,To snad není možný" ,,A co do háje řešíte? Nikdo mě tu nenatáčel ani nefotil! Jsem u sebe v bytě a můžu si tady dělat co chci!" Vyhrkl jsem už naštvaně.

,,A nemáte právo mi sem lézt kdy se vám zachce" zavrčel jsem. ,,To jsem tátovi samozřejmě říkala, ale..." ,,To je je jedno Pattie. Máme důležité věci na řešení. Aspoň jsem zjistil, že nemáš problém klátit skoro 40 leté ženské" ,,Když to řekneš takhle, tak je to nechutný" zamumlal jsem.

,,Musíme si promluvit" řekl a sedl si ke stolu a mamka taky. ,,O čem zase chcete mluvit?" Protočil jsem očima. ,,Sedni si" ,,Nechci si sedat" ,,Fajn tak já to řeknu rovnou. Našli jsme ti manželku" řekl a já vykulil oči. ,,Cože?" Vyjekl jsem. ,,Počkej jako už takhle rychle?! Co to je za blbost?" Rozhodil jsem rukama a sedl si ke stolu.

,,Měl jsem štěstí" usmál se. ,,Štěstí? Jaký ty jsi měl do háje štěstí?! Co to sakra... to je blbost. Takhle rychle se nemohla žádná najít vždyť... přece není žádná takhle zoufalá ne?" ,,Její rodina docela zoufalá je" ,,Co?" ,,Její rodina nutně potřebuje peníze. Takže jsem si potřásl rukou s jejím otcem, že do toho půjde" ,,Počkej, ještě jednou mi to řekni. Ty sis potřásl rukou s jejím otcem? Takže ona o tom neví?" Uchechtl jsem se.

,,Ne, nebo teda teď už ji to určitě řekl. Ale když jsem s ním mluvil tak ona tam nebyla" ,,To snad nemyslíš vážně ne? Takže vy domluvíte sňatek bez toho aniž by to věděla? Nepřijde ti to trošku moc?" Zasmál jsem se. ,,On říkal, že do toho určitě ráda půjde, protože bude chtít pomoct rodině. A hlavně vždy chtěla cestovat, což se ji vlastně splní, protože s tebou bude jezdit různě po našich hotelech takže bude mít cestování až až" usmál se a já pokroutil hlavou.

,,Tobě to jako nepřijde ujetý? Že o tom ta holka vůbec nevěděla?" Podíval jsem se na mamku. ,,Nečekala jsem to, ale nedá se už nic dělat" ,,Přesně tak. Potřásl jsem si s ním rukou. Peníze jejich rodina fakt nutně potřebuje takže do toho půjdou" ,,Ona do toho půjde. A já do toho samozřejmě taky jdu i když fakt nedobrovolně" zavrčel jsem. ,,Udělal sis to sám Justine. Tohle ti jedině pomůže, aby tě lidi brali konečně trochu vážně a nemysleli si o tobě tak hrozný věci. S tou holkou když budete dělat nějaké divadlo tak nakonec budete oblíbený pár" zasmál se.