Loving his brother

2-kapitola

,,Opravdu s ním poletíš do Soulu?." Zeptá se mě nevěřícně má nejlepší přítelkyně Ema, která je nejspíše v šoku z toho co slyší. Nedivím se, vždyť já reagovala úplně stejně. Vlastně vůbec mi nedochází, s čím jsem souhlasila, a do čeho vlastně jdu.

,,Nechtěla jsi si s ním náhodou promluvit?." Nadzvedne tak znovu své upravené obočí, sjede mě svým pohledem na čemž svěsím svá ramena, a posadím se vedle ní na sedačku, dívajíc se na své zabalené kufry.

,,A co jsem asi v takovou chvíli měla dělat?!." Syknu nervózně a napiju se tak radši svého džusu, opravdu mi vůbec nepomáhá.

,,Když já tě neumím pochopit. Taehyung je tak skvělý muž...každá by ho brala všemi deseti jenže ty ho prostě neumíš vidět jinak než svého přítele." Protočí očima a já jí tak podezřívám z toho že přece jenom se jí líbí, vždy o něm hovořila tak zasněně i když se to snažila skrýt, a co horší bylo že mi to vůbec nevadilo.

,,Myslíš že jsem takhle šťastná?! Já si tohle nevybrala." Rozhodím rukama a unaveně zavřu své víčka. Co jsem to jen provedla, proč jsem s něčím takovým souhlasila.

,,Říkala jsi že se možná zamiluješ když spolu však víš...mám to brát že ani tento směr nevyšel?." Zeptá se a já tak otevřu své oči, možná jsem byla naivní když jsem si myslela že se do něho dokážu zamilovat po tom co spolu strávíme choulostivou chvíli.

,,Spíš ty s ním vůbec?!." Zeptá se znovu s já začínám být opravdu vytočená z neustálých otázek.

,,Ani si nevzpomínám kdy jsme naposledy spolu spali." Odvětím po pravdě, v tomto vztahu mi něco chybělo a já neznala důvod, nebyla to láska která zajiskřila, u které jsem cítila nespočet motýlku ve svém břichu při prvním polibku, nic takového nebylo.

,,Má dokonce sourozence." Dodám stále překvapena z toho že mi to řekl až po tak dlouhé době.

,,Má bratra který je jen o tři roky starší než já samotná." Dodám nevěřícně jako kdybych tomu stále nechtěla věřit.

,,Je stejně tak pěkný?." Na její tváři se objeví šibalský úsměv a tentokrat musím protočit svýma očima já.

,,Jak to asi mám vědět?!." Syknu po ní podrážděně, proč musí mít tak hloupé otázky?!

,,Noták jsi až moc zbytečně vystresovaná...tak poletíš na pár týdnu do Soulu no a co? Alespoň si odpočineš od práce...po tom všem se hold TaeHyungovi přiznáš s pravdou a můžeš svůj nudný život začít žít dál." Odvětí nezaujatě hladíc mojí Betty, kterou bude mít tentokrat na starost. Betty byla má kočka, můj mazlík kterého jsem s těžkým srdcem opouštěla.

,,Co když se mezitím zamiluješ do někoho jiného?." Zeptá se znovu na otázku na kterou jí neumím odpovědět, a už vůbec nerozumím proč se mě na něco takového ptá.

,,Vždyť víš že se nejspíše zamilovat nedokážu. Už nikdy nevstoupím do vztahu aniž bych pocítila opravdu silný pouto který mě přesvědčí o tom že lásku opětují." Odvětím zcela vážně, po této chybě už nikdy stejnou chybu neudělám.

***

Je to jako sen, probrat se z rána na ráno, a nacházet se naprosto v jiném městě, jako je Jižní Korea, odkud pochází můj přítel. Nikdy před tím jsem vůbec nepřemýšlela, že bych se někdy ocitla v tak cizí zemi, která mi není vůbec blízká. Nervozitu kterou jsem cítila když jsme vystupovali z letadla, a já se tak porozhlédla po velkém letišti které bylo narvané ostatními pasažéry, a lidmi. Říkala jsem si jak hloupý nápad tohle byl, jenže musela jsem věřit že jsou to poslední chvíle před tím že každý z nás odejde jinou cestou, nechtěla jsem ho ztratit byl mi tolik blízký, avšak nemohla jsem být tak sobecká a držet ho u sebe jen proto, protože jsem chtěla být milovaná. Nevím přesně na koho jsme zde čekali, a když jsem se ho ptala pouze se pousmál, a odpověděl že pro nás má přijet jeho dobrý strýc který nás zavede domů k jeho rodičům.