Nepokoušej mé limity |Stein27|

9- krušná noc

Ano, ano vím že Oscar v tu dobu ještě neměl tuhle písničku která se tu objeví. Ale kurevsky se mi k tomuhle hodí.

Vendy

Nemohla jsem pořádně spát, stále jsem se převalovala. Bolest když jsem ležela na zádech byla dost nesnesitelná... Jenže já spím vždy jen na zádech.

Petr je neskutečný sráč. Pomotal mi hlavu. Celý mě zmátl... A to jen jedním skladem. Jednou šatnou. Někdy si říkám jestli sem vůbec patří. A ne ve zlem!

Naopak... Přijde mi jako stvoření které tu ani nepatří. Je tajemný, kouzelný, nádherný a je to kretén. Je vůbec člověk?

Kvůli myšlenkám nad nevyrovnaným devatenáctiletým člověkem, jsem obětovala svůj drahocenný spánek.

Možná to nebylo jen kvůli němu, oknem sem prosvítala noční obloha a menší záře z pouliční lampy.

Ne. Může za to on.

Kurevník vypatlaný.

Vždyť mi ublížil... Ublížil a mě to vzrušovalo. Jsem kráva.

Možná jsem to taky posrala já svou tvrdohlavostí. Spíš určitě. Měla jsem chuť křičet, kopat, házet s tím co mi přijde pod ruku.

V baráku vedle bylo úplně zhasnuto. Takže už spal. Polkla jsem a lehla si na záda, a na to ihned zaskůčela.

Sakra Petře... Kam jsme se to dostali?

Petr

Díval jsem se do zdi. V pokoji mi hrála hudba a já se utápěl ve své depresivní chvilce. Nemohl jsem spát. Všechno bylo divný, jiný. Možná to bylo tím světlem které šlo z venku...

Nebo taky kvůli té malé černovlasé-

Nebudu ji nadávat.

Musím se vrátit zpět do starých kolejí- to znamená že stále budu ten tvrdohlavý Petr, a budu si myslet že za to, že nemůžu spát může to světlo z venku.

Vstal jsem z postele a přešel k oknu. A já si nedal říct... Podíval jsem se k ní do pokoje.

Spala. Proč vypadá tak nevinně když spí? Byla v bezpečí, klidně oddechovala. Spala na boku, kdyby spala na zádech tak by, kvůli bolestí kterou jsem jí způsobil, neusnula.

Jasem strašnej blbec. Nehoráznej.

Zatáhl jsem závěsy a z šuplíku si vyndal joint který jsem měl v krabičce. Vím že mi tu máma přijde někdy uklidit, tak jsem si jí musel pořádně schovat.

V mobilu začalo zrovna hrát smutnej groove od Oscara.

Posadil jsem se na postel. Už u první sloky jsem opět pomyslel na ní.

,,Kde jsi, a proč tady
Nejsi? S tebou je to crazy.
Bez tebe tak basic.
Ale boys don't cry takže
Asi je mi fajn."

Zapálil jsem si to svinstvo a strčil mezi rty. Nohy jsem si položil na postel a druhou ruku si položil do klína.

Valentová, Valentová, Valentová.

Zešílím z ní. Jsem si tím jistý. Ona mě dostane. Připadám si právě strašně bezmocný a přitom jsme každý ve svým pokoji. Pryč od sebe a přitom jen max 12 metrů od sebe.

,,Tenhle song nech hrát
Jen tak do nálady.
Je to rozbitý, no asi
Jsme to polámali."

Všechno jsem posral opět jsem si potáhl a snažil se nechat unést tou euforii.

Už ji nikdy neublížím.

Za jak dlouho to poruším?

,,Chci tě vidět si
To dát.
Chci tě vidět jak
Jsi má."

Ani jsem nepřemýšlel jestli ta hudba někoho vzbudí. Je puštěná opravdu nahlas... Ale mě je to jedno. Už je mi vše jedno.

Před očima se mi začali objevovat kroužky. Vše kolem se motalo... A já se stále cítil hrozně.

Stále jsem před očima viděl její červený zadek s kapkami krve. Vidím jak se třásla. Vidím jak se snažila dostat z mého sevření.

Vidím jak se jí podlamovaly kolena v tom skladě. Vidím jak se málem zbláznila když jsem před ní klečel.

,,Tohlencto je moje noční můra.
Že jsi kráska, a já jsem stvůra
Ty jsi slunce, a já jsem měsíc.
Si mi řekla že tě tak děsím,
Že děsím že děsím."

Ublížil jsem jí. Pěsti jsem bouchl do čela postele, o které jsem byl opřený.

Nenávidím jí.

A nedovolím aby jí někdo ublížil. Já jí nikdy neublížím. Nechci aby byla smutná. Mám rád její úsměv.

Kurva Petře!