Pohled nelci :
"Tak mame tady výsledky " oznámila sestřička a v tu chvíli se mi asi zastavilo srdce . Když jsem se podívala na Kubu tak ten na tom byl asi stejně , a Dominik taky . Doktorka prisla ke kubovi a dala mu nejakej papír , chvíli jsem cekala ze dá papír i me a dominikovi , ale ono nic .... V tu chvíli mi to doslo ..... Kuba .....je muj tata.... "K-kubi.?" Vykoktala jsem a on se na me se slzami v očích otočil "ano neli?" Skoro ani nemohl mluvit . "Ty jsi muj tata.....?" Když jsem se zeptala tak bylo ticho a já začala brecet . " promin neplakej neli prosim" proběhl ke me a zacal me objimat . " já nebrecim smutkem ale štěstím ....tati" když jsem řekla tati tak na me vykulil oci a usmál se . "Gratuluju bracho" rekl dominik a v tu chvíli mi doslo ze je tady taky a bylo mi ho v tu chvíli strasne moc lito . Celou dobu měl za to ze je muj tata a vlastne není... šla jsem ho obejmout "to nic neli jsem rad ze tvůj tata je aspon jeden z nás ,i tak te budu furt milovat " rekl a dal mi pusu na čelo.......
když jsme se vrátili domu, mama nebyla doma. Už po cestě domu ji volal Kuba že je táta , takže nikdo z nas neví kde je a kdy odešla..............
ČTEŠ
večeře //DOKONČENO✅\\
Fanfictionje tu druhá část příběhu " DAL BYCH SI TĚ K VEČEŘI" soufam že se taky bude líbit a užij si too!
