Jeden krásný podzimní den. Barevné listí se pomalu pouštělo únavou ze stromů. Slunce lehce ozařovalo město, i přes to, že už tolik nehřálo.
Lehký vánek si pohrával s korunami stromů a hladil hnědovlasého chlapce po tvářích.
Jeho oči byly smutné a zapíchnuté na jedné jediné osobně, která ho právě opustila.
Stále ho miloval. Nedokázal si představit, že jde pryč. Že ho tu nechává, aby si šel za svým snem.
Ale kdo je, aby ho brzdil v rozletu?
Musel ho nechat jít.
Ale neobešlo se to bez rozchodu.
Teplé slzy se kutálely po větších tvářích dolů a dopadaly na chladnou zem. Rty se třásly a hlava začala nepříjemně bolet.
Bylo to, jako kdyby ho jeho milovaný bodl do zad.
Srdce pukalo a samou bolestí se chtělo zastavit.
Ale musel ho nechat jít. Bylo to sice těžké, ale musel.
Stále mohl vidět, jak se vzdaluje. Jak mu pomalu mizí z dohledu. Ani jednou se neohlédl, prostě šel.
Jako kdyby za ním nic nezůstalo. Jako kdyby ho nic nedrželo.
Všechno to bylo jinak. Jisung ho chtěl držet, chtěl ho zastavit. Chtěl jít s ním, ale na všechno byla jasná odpověď.
Ne.
Nemohl s ním jít. Neřekl mu proč. Nedal mu jeden jediný důvod, proč.
Prostě mu jenom řekl, že odchází. Že odlétá do ciziny a že nechce, aby na něj hnědovlásek čekal.
I přesto, že mu nechtěl ublížit, tak se mu to povedlo.
Jisung samým pláčem zapomněl, že má teď hodinu historie. Místo toho stojí v parku a nejraději by se šel zahrabat.
Možná by měl ale zapomenout.
Jenom přeci je to školní láska a osmnácti letý Jisung by měl jít dál.
Čeká ho maturita a vysoká škola. Proč by se měl zastavovat.
Bude to bolet a hodně, ale je to život.
Nakonec, má stejně jenom vzpomínky a tak to je....
Ano ano. Jsem zpět, cukrátka moje.
Už mi to chybělo a moje hlava konečně dokázala něco vymyslet.
Já osobně doufám, že to nenechám rozepsaná, protože mě to zatím celkem baví a jde mít to.
Každopádně.
Jsem šťastná, že jsem zpět a tak trochu doufám, že jste na mě nezapomněli.
Ps: informace jsou pobraný z googlu, takže mě za to neukamenujte😅
Love you all💕💕
ČTEŠ
Hospital love: love at first heartbeat (Chansung)
FanfictionŽivot nám vždycky nastraží nějaké překážky. Jenomže občas se najde někdo, kdo je umí obejít bez problémů a Jisung to nebyl. Doktor a hvězda. Jde to dohromady? Nebo už je pozdě?
