Medicopter 117

14

Druhý den ráno jsem šla do nové práce. Byli tam moc milý lidi, po půl hodině jsem měla nahlásit nehodu blízko Stracbürku. ,, Dispečink volá základnu Medicopteru, na dálnici D 11 je vážná nehoda 6 km směr Stracbürk." řekla jsem do sluchátka,, Základna rozumí, a startujeme a pěkný den Jane." odpověděl mi Florian. Za pět minut mě volal ředitel,, Slečno Jane potřebují vás na základně Medicopteru je to akutní. " ,,Rozumím pane řediteli."odpověděla jsem. Na základně nikdo nebyl kromě Maxe. Max mi dal klíčky od druhé helikoptéry, kterou dostali od ministra zdravotnictví. ,, Máš letět na tu dálnici s Karin a Florianem Gina je doma jeji špatně." vzlétla jsem.
Na dálnici stálo pět aut záchranářů a naše helikoptéra. Přistála vedle ní doběhla jsem s nosítkama ke Karin o kousek vedle byl tým A. Jak mile jsme byli hotový letěli jsme do Mnichova do nemocnice.
Čekali jsme v nemocnici na tým A, já jsem musela na vyšetření kvůli tomu poranění. Asi 10 minut jsem čekala na výsledek. Po chvíli přišel primář ,, Slečno Jane, mám pro vás dobrou a špatnou zprávu . Ta dobrá je, že může te dál létat, ta špatná už nikdy nebude te moc mít děti, je mi líto kulka zasáhla vaječník." jak mi to primář sdělil, omdlela jsem. .
Po hodině jsem ležela na pohovce na základně, v nemocnici potkali Ginu a ta letěla druhou helikoptérou na základnu. Probrali mě hlasy ,, Musíš jí to říct, možná jí to zvedne náladu Jensi buď milý. " ,, Karin já nemůžu, miluju ji ale slyšela si nemůže mít děti kvůli tomu Lukasoj."odpověděl ji Jens Karin.
Doufám, že se nebavili o mě. ,, Ehm, prosím já sem tady, a jedu domů Karin mužů stebou mluvit."řekla jsem Karin. Venku jsem ji řekla, že nemůžu mít děti a ať si to Jens nevyčítá, není to jeho chyba. Nasedla jsem do auta a pustila si rádio, když jsem zasechla zprávu, které jsem se bála.