Medicopter 117

18

V zajetí
Ani nevím kolik bylo hodin, když přišla Elis se snídaní, teda s chlebem a vodou, tohle byla moje první snídaně v zajetí. ,, Jane pokusím se tě odtud dostat, ale teď ještě ne." pověděla mi Elis. Po snídani přišel Lukas, celý vysmátý, zvedla jsem se a plivla na něj. Přestal se smát, zuřivě zařval, aby Karel přines bambus. Vrazil mi facku já upadla na postel, v mžiku mě Karek připoutal a Lukas mě zase zbil. Pak mě nechal celý den bez jídla a vody.

Pohled Jense
Ráno dostali Mike a Anny dopis s kazetou, Anny se zhroutila. Policie je jim na stopě, ale nemůže dopustit, že jim uteče. Jane na videu vypadala odhodlaně, ale na ociche měla smutek. Rozodli jsem se poskytnout policii Janenin deníček, snad jim pomůže. Dal jsem komisaři Beckovi deníček a ujistil mě že ji najdou. Doddo se vrátil k Florianovi, na výjezdy sme byli furt dobrý, ale pořád nám tady chybělo něco. Ten Janenin úsměv, její energie do práce. Snad nám ji brzo vrátí. Max s Markem mě jít snima hrát basketbal. Když jsem se podíval na přístávací dráhu byla tam Jane,jako by mě hlídala, ale po krátkém mrknutí, už tam nebyla. Viděl jsem, jak přijelo auto s nějakou dívkou. Po chvíli jsme se vrátili zpět dovnitř. ,, Ahoj jsem Elisabeth. Jana je ve velmi kritickém stavu, má zlomené dvě žebra, nalomenou nohu a dehidatrace, dávám jí dva dny pak bude pozdě ji zachraňovat. Děkuji za pozornost. " odpověděla Elisabeth a odešla. Služba mi skončila a já jel domů, Mike mi dal Janenino auto, protože ho nevyužívájí. Doma jsem si ohřál si guláš z konzervy. Bál jsem se o Jane, pořád ji vidím v mé posteli, jak sladce spí. Usnul jsem s úsměvem na rtech, a ve snu jsem se setkal s Jane. Byli jsme na nějaké chatě, nikde v okolí ani živáčka, bylo tam nádherně.

Po dlouhé době další díl, sice krátký a nudný pomalu se blížím ke konci příběhu. Chci poděkovat všem kterým se příběh líbí a děkuju za vote. Jestli se vám můj příběh líbí , můžete si přečíst další můj příběh Cobra 11. Omlouvám se za chyby.
Jana