Is This The End?

Kapitola Čtrnáctá

Leon vytřeštil oči, čehož si Viktor okamžitě všiml. ,,No netvař se tak, tu druhou zbraň tu mám taky." řekl Viktor a zasmál se.
Leon nasucho polkl. ,,Kde?" zeptal se. Viktor na něj zmateně pohlédl. ,,KDE MÁŠ TU DRUHOU PISTOLI?!" křikl, až sebou Viktor trochu cukl, nad čímž se musel Leon pousmát.
,,Na balkoně, je opřená o zeď, tak, aby nebyla zprvu vidět ani zevnitř, ani zvenčí." řekl Viktor a pousmál se, stále mířící zbraň na Leona.
,,Řekni mi motiv." řekl tiše Leon. Doufal, že ho Viktor na místě nezastřelí, a i kdyby, aspoň by nezabil někoho, na kom mu záleží, dokud Leon žije.
,,A to jako proč?!" řekl otráveně Viktor. Leon si povzdechl.
,,Chci vědět, kdo je tak zoufalý a praštený, aby udělal něco takového." vysvětlil Leon. Viktor se na něj znechuceně podíval.
,,Víš co, Leone?" sykl Viktor. Leon na něj pohlédl a naznačil, že poslouchá. ,,Mám plný zuby toho, jak musím věčně skákat, jak ty pískáš. Už drž hubu, nech toho!" Viktor zuřil. Dusil v sobě tolik agrese, po celou dobu, co chodil s Leonem. ,,Mlč a nech se zabít, pro dobro všech!" sykl a posunul svou ruku, v níž svíral zbraň, trochu níž. Tak, aby mířila Leonovi přímo na srdce. Leona až udivilo, jakou má Viktor kuráž. Malinko se pousmál.
,,Do toho," šeptl. ,,Nemáš na to koule."

A tak dva poměrně mladí kluci stáli naproti sobě v učebně, kde již dávno neměli co dělat. Jeden měl zbraň, druhý byl naprosto bezbranný. Kdyby v učebnách byli kamery, a pokud by je vůbec někdo kontrolovat, staršího kluka by si již dávno odvezla policie. Kamery v učebnách bohužel nebyli, nebo spíš bohudík? Mladší chlapec sám nevěděl, zda by měl být rád, nebo ne. Byl na to nyní sám a nebyl tu nikdo, kdo by mu pomohl.
Školou se rozlévalo tíživé ticho a byla jen otázka času, než ho někdo prolomí. Dítě na chodbě, řev učitelky z nějaké učebny, či kroky dítěte, které šlo zrovna na záchod. Kdo ví, co se stane za pár vteřin. Kdo ví, zda se někdo uráčí narušit jejich klid.
Mladší kluk, Leon, o krok couvl, když si všiml, že starší, Viktor, přiložil prst na spoušť. Viktor se usmál, chystal se zmáčknout spoušť a ukončit navždy život svého ex. Navždy. Nikdy by se už nevrátil a on by měl konečně klid od toho otravného lháře, který nebyl schopen mu ani říci důvod, proč se na něho vykašlal.
Viktor se usmál a zmáčkl spoušť. Ticho v místnosti proťal hlasitý výstřel, Leon okamžitě zavřel své oči a obličej si zakryl rukama, ani nevěděl proč. Čekal na vlnu bolesti, ta se ale nedostavila.
Byl toto opravdu jen zlý sen? Noční můra plná bolesti, ze které se nyní probudí v pohodlí své postele? Všichni budou živí a zdraví?
Leon zaslechl tichou ránu a smích Viktora. Uráčil se oči otevřít a ruce stáhnout, ale nebyl připravený na to, co uvidí.
,,ELLIOTE!!!"