Kapitola Patnáctá

17 3 6
                                    

Tak takhle to končí? Smrtí Leonova nejlepšího kamaráda?
   Viktore, jsi monstrum...

     Leonův křik byl tak hlasitý a nelidský, až si musel Viktor zacpat uši rukama. To bohužel způsobilo, že upustil zbraň.
     Leon padl na kolena vedle těla svého kamaráda. Vřískal, řval a vzlykal. Jeho kamarád, Elliot, před ním seděl na kolenou a držel se za břicho. Jakmile Leon přestal tolik řvát, Viktor si odendal ruce z uší pohlédl na Leona. Pro zbraň se již ani nezvedal.
    ,,Ne, Elliote..." Jakmile Leon vyslovit tato slova, Elliotovo tělo začalo slábnout a on padl na břicho. Z hrdla se mu vydrat tichý, nepopsatelný zvuk.
   Leon sáhl Elliotovi na hruď. Nedýchal. Musel si zakrýt oči rukama, jak se náhle rozvzlykal.
     ,,Ty- t-..." nedokázal ani říci dvě slova.
    Ty monstrum... Pomyslel si aspoň tedy. Viktor se usmál.
      ,,Přesně tohle jsem chtěl." usmál se. ,,Zlomit tě."
      Leon stále seděl na kolenou, ruku na Elliotově hrudi, na místě, kde krvácel.
      ,,Víš," začal Viktor. ,,Nikdy jsem tě nemiloval. Byla to jen hra. Vsadil jsem se s kamarádem, chtěl jsem tě zlomit." Pokračoval Viktor, celou dobu propaloval Leona pohledem. ,,Pravdou je, že tě nenávidím. Jsi opravdu snadná oběť, a to sice já mam rád, ale... ne, ty jsi jiný než ostatní." Viktor utichl a ujistil se, že ho Leon poslouchá. Hleděl na něj, slzy mu stékaly po tváři a Viktor se zasmál. ,,Jsi tak naivní a otravný. Udělal by jsi vše pro to, abych byl s tebou spokojený. Donesl by jsi mi klidně i modrý z nebe!" Viktor se začal smát.
     ,,Řekni mi," setřel si slzu ze smíchu, jenž mu sjela po tváři, a znovu upřel svůj pohled na Leona. ,,Kdy tě ta hra přestala bavit?"
      Leon popotáhl, utřel si slzy do rukávu mikiny a nasucho polkl. ,,Když jsem se dozvěděl... že- že jsi mě..." Leonovi se zlomil hlas, slova mu odumřela na rtech. Nahlas popotáhl a rozhodl se dokončit větu. ,, ... podváděl."
      ,,Ano." usmál se Viktor. ,,Ano. Podváděl jsem tě." usmál se.
   ,,Uběhly dvě minuty od toho, co jsem ho zastřelil." Viktor popadl pistoli, vystřelil směrem za Leona. Na chodbu, tak, aby výstřel byl slyšet opravdu nahlas a tak, aby minule Leona. Po té pistoli položil zpět na zem, kopnul do ni a pistole se dostala až k Leonovi. Leon nevěděl, že uběhla jen tak krátká doba od toho, co mu zastřelil kamaráda.
     ,,Ty budeš podezřelý." řekl a vydal se směrem k balkonu. K místu, odkud přišel. Leon pozoroval, co Viktor udělá. Ten se vyhoupl na zábradlí, chytil se rukami a pohlédl na Leona.
     ,,Jsme ve třetím patře, tohle rozhodně nepřežiju." řekl a usmál se. Když nedostal od Leona žádnou odpověď, sykl svá poslední slova ,,Sbohem, sráči." a pustil se.
      Přepadl, Leon se už ani nezvedl, nesnažil se ho zastavit, nekřičel, nebrečel. Nic. Byl psychicky vyčerpaný a už nemohl dál. Zaslechl ránu a lidský výkřik. Došlo mu, že někdo byl pod tím balkónem a byl přímo u Viktorovi sebevraždy.
     Zaslechl též lidské kroky, rychlé.
     Někdo rychle vběhl do třídy. Leon se skláněl nad Elliotovým tělem a brečel. Pravou ruku položenou na místě, kam ho Viktor střelil. Nesnažil se zastavit jeho krvácení, nemělo to už smysl.
      Elliot byl mrtvý.

Well, kdo to čekal ? :eyes: 
myslim že nikdo xd

Is This The End?Kde žijí příběhy. Začni objevovat