prolog

426 21 0
                                    

"Stčílej, no tak střííílej...Ne, zase minul." Křičela jsem přes celý barák když, jsme s taťkou koukali na hokej. Jenom abych se představila jsem Amy Jay je mi 17 let a pocházím z Anglie. Ale bohužel i když miluju Anglii víc než vlastní život museli jsme se s celou rodinou přestěhovat do České Republiky. Česká Republika neni zase tak moc špatná ale že bych ji milovala , to ne. Hraju fotbal, ve škole máme dívčí tým takže , hned jak mi zkončí škola jdu vždycky na trénink. Miluju fotbal! Asi to máme v genech. Táta byl fotbalista který se dostal až do rakouska a brácha hraje taky ale pouze v ČR. Kdyby ho jednoho dne "nesejmuli" a nemuseli s nim jet okamžitě do nemocnice v který podstoupil asi 2vou hodinovou operaci byl by asi dneska jinde. Celý rok musel jenom ležet, bylo na něm vidět jak je smutný že nemůže hrát fotbal ale musel to vydržet. Za ten rok docela dost stloustnul a bylo pro něj těžký se do toho znovu dostat. Už nehraje jak hrál dřív ale snaží se. Teď podporuje hlavně mě abych byla co nejlepší. Ještě abych vám ho představila, jmenuje se Peather ale říkáme mu Pítře :D je mu 19 let a je to ten nejlepší brácha na světě. Moje mamka je El a taťa je taky " Pítr" :D.
Když skončil hokej,(samozdřejmně jsme vyhráli :D) šla jsem si lehnout protože zítra je poslední den školy a já se nemůžu dočkat prázdnin. Máme s mojí kamarádkou velké plány, mám v Anglii ještě babičku takže tam za ní na celé prázdniny pojedeme , bohužel s námi jede i brácha :D. Moje kamarádka se jmenuje Kate a je jí taky 17 let. Nemůžu se dočkat až zase uvidim svou rodnou zem :).
Večer jsem si ještě dobalila věci které jsem potřebovala, umyla jsem se , odmalovala a šla jsem si lehnou. Hned jak jsem zhasla světla už sem nevnímala :D.
Ráno mě vzbudil táta který mi chrstnul vodu do obličeje a brácha který se svíral v bolestech, jak ho bolelo břicho z toho smíchu..:D Vyskočila jsem z postele, natočila sem si vodu do kíblu a žačala je honit po pokoji..nepovedlo se..:D i když sem rychrál, sprintuji a každé ráno si chodím zaběhat tak na tyhle dva fotbalisty fakt nemám ( i když je táta ve věku kdy by mohl spomalit :D ) . Šla jsem do vany , umyla jsem se, namalovala vzali jsi svoje oblíbené šaty a k tomu konversky. Mohla jsem vyrazit . Šel semnou i Brácha takže jsme si celou cestu povídali a dělali blbosi. V tom mi zazvonil mobil.

Malá fotbalistka s veľkým fotbalistouKde žijí příběhy. Začni objevovat