Malá fotbalistka s veľkým fotbalistou

2.čast

Konečně! Bylo ráno, koukla jsem se na budík 6:49 , nemohla jsem tomu uvěřit, nikdy jsem takhle sama od sebe nevstala. "Ale tak co, aspoň toho využiju." zamumlala jsem si pro sebe. Ještě v posteli jsem se koukla na Facebook a na Twitter nikde nic nového. Tak sem šla na youtube a pouštěla si písničky. Šla jsem se vysprchovat , usušila jsem se ,namalovala a dokonce i nakulmovala vlasy. Měla jsem jich strašně moc a vždy když sem se rozhodla že si je nakulmuju v půlce mě to přestalo bavit, protože jsem měla udělanou jenom polovinu hlavy :D. Poslouchala jsem písničky a přitom jsem si zpívala přes celej pokoj "Ooh, Miss International Love, Ooh yeah Miss International Love." :D tu písničku miluju. Najednou mi tam z ničeho nic naskočila písnička, jmenovala se nějak What Makes You Beautiful docela mě to chytlo, pouštěla jsem si to asi 10krát. Moc se mi líbila, hlavně ta skupina nějak One Dicerion a ten blonďáček ...ááá ..:D . Ta skupina byla z Londýna tak třeba se na mě usměje štěstí a potkám je. :) Když sem byla hotová bylo teprve 10:13 tak se si šla ještě zakopat na hřiště, pěkně se proběhnout aby mi kondička neubyla. Mám totiž v plánu že si v Londýně najdu aspoň na ty dva měsíce nějakej tým s kterým bych mohla hrát. Bylo by to super , nová zkušenost. (:
Běžela sem s míčem v ruce na stadion kde bylo hřiště, v uších sem měla sluchátka takže sem nic neslyšela. Konečně, sundala sem si tenisky, nazula svoje nový kopačky a šla si kopat na branku, udělala sem si pár nožiček a dala si ještě jedno kolečko na hřišti. Když v tom mě někdo chytl za rameno. Otočila jsem se a tam stál Marek, můj nejlepší kamarád.
"Markuuu!" vykřikla sem a povalila ho na zem. Začal se smát a já taky.
"No tak, Amy, slez u ze mě a pojď si radši ještě kopat než odjedeš." řekl trochu sklesle.
" Marečku, vždyť je to jenom na 2 měsíce. Ani se nenamineš a já tě tady budu zase prudit. A přísahám ti , že ti budu každý den volat nebo psát!" řekla jsem se smíchem.
" To už zní líp." zasmál se.
Celou dobu s Markem mi bylo skvěle ani se mi v tu chvíli nechtělo do Anglie. Ale musela jsem, když sem se koukla na hodinky bylo už 12:45 a odlétáme v 15:00 .
" Marečku promiň, ale už asi budu muset jít." řekla jsem smutně.
" Achjo..Tak já tě půjdu alespoň doprovodit."
"Budu ráda." usmála jsem se.
Celou dobu s Markem sem se smála. Bylo to super užít si poslední den s ním. A bylo to tady. Ani jsem se nenadála a už jsem stála u mého baráku. S Markem jsme si dali pusu na rozloučenou a on odešel. Snažila jsem se tu slzu udržet ale nešlo, jedna mi prostě ukápla. Štěstí že si toho Marek nevšiml.
Hned jak jsem vešla do domu, uviděla jsem chaos. Všichni lítali po baráku, řvali na sebe jestli mají všechno atd atd..Znáte to..:D Hned jak jsem za sebou zabouchla dveře, mamka se na mě vrhla.
" No kde seš? Vždyť za dvě hodiny odlétáme a ty se někde flákáš! Nestalo se ti nic? Tak hrozně jsem se o tebe bála!"
" Ne nestalo se mi nic. Jenom jsem si šla zaběhat a zakopat na hřiště kde jsem potkala Marka a tak nějak jsem se zakecali" řekla sem a objala ji.
"To je dobře Amy. Ale teď se jdi připravit za chvíli vyrážíme." řekla a já odešla.
Ještě jsem si šla dát malou sprchu , namalovala jsem se, udělala ještě jednou ranní hygienu, oblékla jsem si džíny, volnější tričko s nápisem I love London, konversky a šla jsem si odnést kufry před dveře kde je měli všichni. Už byl čas si zavolat taxi, taťka ho objednal a za minutku byl před barákem. S bráchou jsme tam vyběhli jako první, protože mamka s taťkou čekali na druhé taxi. Cestou jsme vzali Kate které se usmívala jako sluníčko když nás viděla. Teda hlavně bráchu , nevím co spolu maji ale něco tam je. :D . Jeli jsme asi 10 minut, pak jsme se ocitli na letišti kde na nás čekali naši. Všichni dohromady jsem šli do letadla. Usadili se a víc už nepamatuji ,jelikož jsem celou dobu jenom spala. :D Probudila mě až letuška která hlásila , aby jsem se připoutali a připravili na přistání. Konečně jsme přistáli, vylezla jsem s Kate z letadla ruku v ruce a společně jsme se nadechli toho Londýnského vzduchu!