Malá fotbalistka s veľkým fotbalistou

4.čast

S Kate jsme si užili spoustu zábavy. Prolezli jsme všechny obchody, vyzkoušeli všechny oblečení. Smáli jsme se spolu, bylo nám dobře.
"Kate, já umírám hlady. Musíme se jít někam najíst jinak umřu." prohlásila jsem se smíchem.
"Já taky, je tady jedna úžasná restaurace. Byla jsem tam včera s Pítrem."
"Tak jo, jdeme."
" A kde jsi byla vůbec včera ty Amy?"
"No byla jsem se projít a...No povím ti to až si sedneme."
"Dobře"
Sedli jsme si. Objednali si a já jsem ji začala vyprávět o včerejšku. Řekla jsem ji všechno , všechny detaily a tak. Bylo milé vidět na ni jak ji to zajímá ale když sem řekla že se jmenuje Niall a má krásné modré oči a k tomu blond vlasy, jenom ztuhla a koukala na mě jako na zázrak.
"Počkat, ten Niall? Měl modré oči a blond vlasy?" ptala se s otevřenou pusou.
"No ano. Měl modré oči a blond vlasy."
"Děláš si srandu že jsi si povídala s Niallem Horanem? S tim Niallem Horanem?"
"Počkej, počkej, ty ho znáš? Kdo to pro boha je?"
"Niall Horan je zpěvák ze skupiny One Direction. Neříkej mi že to neznáš." začala se smát.
"No něco mi to říká ale neposlouchám to. Bože já sem blbá, a to jsem si dělala naděje. No nic život jde dál nic s tím nenadělám. Určitě má na každém prstu 10 holek ,takže nemám ani šanci. Achjo Kate já snad nikdy nenajdu toho pravého."
"Nevzdávej to Amy, určitě ho ještě někdy potkáš. A komu by se taková holka jako ty nelíbila? Krásné velké oči, dlouhé hnědé vlasy a nádherná pleť. Tak to už nevím co jiného by hledal a navíc žádnou holku momentálně nemá " mrkla na mě.
"Si skvělá Kate , ale teď už musíme jít domu. Naši za hodinu odlétají domu, musíme se ještě rozloučit! A pak? Pak začnou ty nejlepší prázdniny ze všech!!"
"Už se nemůžu dočkat." začali jsme se smát přes celou restauraci až se na nás začali koukat ostatní lidi :D.
Přišli jsme domu. Mamka s taťkou už měli sbaleno a byli připraveni odjet domu.
"Tak zlatíčka, užijte si zbytek prázdnin. Ať se vám nic nestane, volejte nám a uvidíme se na konci prázdnin." dala nám všem pusu a mi jsme pozorovali jak nasedají do taxíku který jede na letiště.
"To budou ty nejlepší prázdniny ze všech!" prohlásil Pítr a my jsme se začali smát.
"Tak co budeme dělat?" zeptala jsem se.
" No, my jsme mysleli že by jsme s Kate šli na večeři ale můžeš jít s námi jestli chceš." řekl brácha.
"Dobrý no. Tak já vám tady budu celý prázdniny křenit a to jsem ještě ve vlastním domě." začala jsem se smát.
"Ne Amy, jenom pojď s námi." řekla Kate.
"Ne to je dobrý. Já se půjdu projít a kouknu se jestli tady v okolí není nějaký hřiště na kterém bych si mohla zakopat. Užijte si to. Pa"
Ještě jsem si zaběhla do pokoje pro kopačky a míč. Vzala jsem si šortky a nějakým tričkem, svázala vlasy do culíku a vyrazila jsem. Asi po 10 minutách sem našla velké fotbalové hřiště. Nikdo tam nebyl tak jsem si vzala míč udělala si pár nožiček, proběhla jsem se a pak už jenom kopala na branku. Bylo 17:00 když jsme skončila. Furt mě to táhlo na to místo kde sem potkala Nialla , nevím proč, ale potřebovala jsem ho znovu vidět. Tak jsem se tam vydala. Nikde nikdo nebyl. Ani Niall ,prostě nikdo. Chvíli jsem si sedla, čekala jsem tam hodiny ale nikdo nepřišel. Byla jsem smutná. Takhle to šlo celý týden až jednou. ...konečně jsem viděla toho krásného blonďáka s modrými oči jak se ke mě blíží. Myslela jsem že mi srdce vyskočí z těla jak začalo tlouct.
"Ahoj Amy." řekl a posadil se ke mě.

 Chvíli jsem na něj jenom koukala, nevěděla jsem co říct. Byla jsem v šoku. "Bože Amy, konečně ho vidíš, chtěla jsi to tak to teď nepokaz "říkalo mi něco v hlavě.

"Ahoj Nialle" odpověděla jsem. "Kde jsi byl celý týden?"
"Proč? Snad jsem ti nechyběl?!" vyplázl jazyk a pousmál se.
"A víš , že jo? Potřebovala jsem si s někým popovídat"
"Aha tak promiň. Museli jsme jet s klukama do Finska na koncert."
"Doufám, že jste si to užili"
"Jo, byla sranda ale sem rád že jsem doma" řekl a koukl se mi hluboko do očí. Náš oční kontakt byl tak dlouhý a silný že jsme se nemohli ani odtrhnout. Krásný pocit, ty jeho pronikavé modré oči koukali do těch mích. Chtěla jsem, aby tento okamžik nikdy neskončil. Ale bohužel skončil v tom okamžiku, kdy mi míč vypadl z batohu.
Niall
Už sem se chtěl nahýbat že jí políbím, ale v tom okamžiku jí něco vypadlo z batohu. Nemohl jsem tomu uvěřit, vypadl ji fotbalový míč. No neříkejte mi ,že tohle děvče, malé, krásné a milé hraje fotbal. Nejlepší holka na světě. Máme toho tolik společného.
"Ty hraješ fotbal?" musel jsem se ji zeptat.
"No tak trochu. Už asi 10 let. Vždycky mě k tomu vedl taťka. Vyrůstala jsem fotbalem a když jsem se jednoho dne dostala do týmu začala jsem hrát víc. Baví mě to víc než cokoli jiného"
"Vážně? To bych do tebe neřekl. Nechceš si jít ještě zakopat na hřiště?"
"No..proč ne. Ještě máme čas"
Vydali jsme se spolu na hřiště. Celou dobu jsme si povídali o tom , jak vyrůstala , jaká je její rodina atd atd. Dozvěděl jsem se o ní tolik věcí, je fakt úžasná. Nikdy jsem takovou holku nepotkal. Byla jako anděl.
**
Když jsme dorazili na hřiště začali jsme si kopat. Koukal jsem s otevřenou pusou když si začala dávat nožičky , střílet na bránu a běhat jak Usain Bolt. Když jsem se konečně probral začal jsem taky ukazovat co s míčem dovedu. Nesmí si myslet, že jsem nějakej lemp který do toho neumí ani kopnout.
"Si dobrej" prohlásila s úsměvem.
"Já? To ty jsi skvělá. Nikdy jsem neviděl, aby si holka jako ty hrála s míčem jako profík. A takovou ránu jakou máš ty nemám snad ani já. A to ten fotbal hraju taky pěkně dlouho."
"Mockrát děkuju. Promiň Nialle ale budu muset jít. Už je 22:00 a stejně na ten míč už ani nevidíme." zasmála se.
"Tak jo. Ale musíš mi slíbit, že se ještě někdy uvidíme, jinak tě domu prostě nepustím." přitáhl jsem si ji k sobě. Držel jsem ji zapas a čekal co odpoví.
"Budu ráda když tě ještě někdy uvidím. Tak zítra , tady na hřišti ve 14:00 ok?"
Nechtěl jsem ji odpovědět. Prostě jsem jí políbil a začal vášnivě líbat. Začala mi polibky oplácet. Líbali jsme se tak 10 minut něž se zvedla, dala mi poslední pusu a pomalu odcházela.
"Tak zítra ve dvě, krásko" vyplázl jsem na ni jazyk.
Jenom se otočila a pousmála se..