27 Pocitů

#5

"Proč si mi sahala na moje věci?"
"Uklízela sem tu, tak promiň"
Řeknu ironicky
"A to ti někdo dovolil? Mně je jedno co si dělala, já ti nedovolil ať na to saháš!"
Otec na mě řve že sem mu uklidila u jeho oblíbeného místa což je gauč a televize, pardon že ten smrad zkaženého jídla se už nedal vydržet. Místo toho abych si šla dát něco k večeři jdu zpátky do pokoje, a ráda ji vynechám.. dneska sem spala prakticky celý den, neměla sem vůbec sílu vstát z postele, i takové dny někdy mam, a nevím proc..  naposledy jsem měla oběd, což byl salat s těstovinami. Od te doby sem nic neměla. Nějak mě to ale opravdu netrápí, spíš to opět neřeším.
Někdy mám pocit že ten alkohol mému otci vysává i mozek, nebo aspoň pár jeho buněk.
Je už pátek před půl jednou rano, otec asi určitě usnul u televize..
vypínám mobil a jdu konečně spát. Upřímně se te dnešní party bojím, ale určitě bude lepší než
usínání se slzami..

"Ahoj kočkooo!"
Objímá mě Krystína, v krásných šedých uplich šatech a černých střevících. Vlasy má seple v drdolu, už teď se těším na finální outfit, už teď jí to moc sluší.
Je něco kolem šesté odpoledne, docela brzo, ale Krystína mě musí nalíčit a dát mi nějaký oblečení co přinesla.
"Fakt i stíní?"
Dám znechucený výraz když vytahuje paletku s tašky
"Hele až se uvidiš v zrcadle budeš nadšená jak moc ti to sluší"
Jejím slovům zas tak nevěřím. Nejsem jako ona. Svoji postavu a sama sebe zas tak ráda nemám..
Krysti mi ještě navlnila vlasy, že mi to prý bude slušet a sama sobě je vyžehlila.

"Tak na.. tady máš černé dlouhé uplé šaty. Hej máš tu něco k jídlu? umírám hlady"
"Jo něco si vem z lednice"
"Dikyyy"
Krysti vyjde s pokoje. Otec je dneska v hospodě, v pátek chodí vždycky, takže tím že mu to bude vadit nebo bude mít svůj názor.. se trápit nemusím, protože si myslím že stejně bude spát někde v parku, jako každý pátek. Jako každý den.
Koukám na šaty co mám půjčené od Krysti, už teď jsou mi znechucený..
Navléknu je na sebe, a trochu upravím.
"Vzala sem si jogurt-.. o můj bože!"
"Je to hrozný?.."
Znejistim nád její větou
"Pojď se podívat!" Ukáže směrem k zrdcadlu na mé skříní.
Udělám pár kroků a otočím se čelem k němu..
To jsem.. to jsem já?..
Vlnité vlasy, zlaté stíny, řasenka, stříbrno černé střevíce. Vůbec se nepoznávám..
"Není ale blbe že tohle nejsem já? Že všem ukážu jiného člověka?.."
"Ses nádherná, a nikdo to přece nezjistí.. asi za 10minut tu bude Lukáš"
Snaží se mě uklidnit Krystína ale docela marně..
Šaty? To není nic pro mě.. už vůbec ne takhle upnuté
"Hej Ann?... Ann... Halo?"
"Ano promiň"
"Hele fakt buď v pohodě"
Přisedne si ke mně na postel a dá mi ruku na stehno.
"Určitě si to uzjime a kdyby něco řekni, chytnu nám ubra a pojedeme ke mně, dobře?"
Tohle Krysti moc nevěřím..
"No ne však tam jedeš si s někým užít, a zapařit, kdyžtak půjdu k Lukášovi do auta.."
"No ne jen tak s někým.."
"Cože?"
"Jak si sem zjistila že tam bude i Calin, takže ho konečně uvidím"
"Fakt? To je úžasný, v tom případě se vůbec netrap jak mě bude a až ho najdeš, bud jenom s ním"
"Ne, třeba bude nudný.. budu s tebou"
Jsem ráda že se těší na užity den, já jenom vím jak to zase celé bude..

"Čaute děvčata"
"No čauu.. tak na jednu super pařbu bychom poprosili"
Nasedame k Lukášovi do auta, a Krysti s ním začíná svoji ironickou debatu. Cítím se jako kdybych měla korzet, šaty mám na sobě nasoukane a promáčklé že bych je nejradši roztrhala a vzala si svoji oversize mikinu...

Vycházíme schody, je tu už docela dost lidí a ozývá se tu přes celý obří pozemek hlasitá hudba a hluk všech. Lukáš nekecal, nekdo si opravdu pronajal vilu, je to prý nějaký jeho známý nebo co.
Všichni tři si to rovnou mířime do kuchyně, kde si všichni vezmeme alkohol, upřímně se k tomu moc nemám, a když k tomu jenom přičuchnu, ucutim rum a colu. Vždy když jenom ucitim alkohol vzpomenu si na otce..
"No tak.. dej si je to dobrý"
Říká mi Krysti mezitím co do sebe leje na ex skleničku údajne tekutiny..
Oprvadu si cucnu.. není to tak špatný, kopnu to do sebe celé.
"No vidíš holka.. za chvíli tu budeš ožrala ležet a já vás obě táhnout nebudu.. no nic jdu za kámošema, tak zatím"
Rozloučí se s náma Lukáš a mizí někde v davu a jde směrem do druhého patra.
Krysti mě vytáhne na parket kde se tančí, a začne se kroutit do rytmu hudby snažím se k ní přidat, ale moc se mi nechce.
"No tak.. jsme tu aby jsme si užili"
Chytne mě za ruce a snaží se semnou tančit.
Po chvíli ji ale někdo pošle zprávu
"to je Calin.. prý je tady"
Řekne s nadšením
"Bež"
"Co? Ne, řekla sem že budu s tebou"
"Ne fakt, bez za ním"
"Opravdu?.."
Jako souhlas kyvnu, Krysti mě obejme a hned potom se mi taky ztratí v davu.

Beru další skleničku, kde je asi vodka, procházím si místa vili a hledám někde klidné místo na sezení, myslím že sem asi ale na špatné adrese protože tu opravdu nic nenajdu..
Začneme se mi docela motat hlava, sem v nějaké uličce. Vzdalila jsem se od všech davu, a tady zrovna nikdo není, hudbu stále slyším, je tu prázdno.. snažím se  jít dal a třeba se dostat na vzduch, to se mi stává často, zapomínám ale že když nejím a dám si trochu alkoholu je to horší. Mnohem horší. Začnu ondlivat, chci si sednout, ale stejně cítím že sebou každou chvíli praštím. Uslyším hlasité rychlé kroky, které jdou směrem ke mně. Těsně předtím než ale spadnu na zem, jsou kroky pryč, nic neslyším. Ta osoba mě chytne
"Halo?.. "
Kdo to je? Muž? Slyším mužský hlas..

Tak třeba už konečně náš hrdina?