27 Pocitů

#7

Začne mi vybrovat mobil, leknu se a rychle ho vytáhnu s kabelky, je mi strašná zima, telefon mi ukazuje 15minut po půlnoc, asi to vypadá že sem na půl hodiny usnula 10 SMS a 7 zmeškaných hovoru, od Kristýny, píše mi jestli sem v pohodě, a kde sem. Pokusím se vstát a zavolám ji
"Ježiš Annie kde sakra si? Mám o tebe strach, před chvílí sem potkala Lukáše a řekl že tě teď vůbec neviděl, si v pořádku?" Vždy se na párty někde zašiju, ale aspoň sem na mobilu, tudíž se nedivím že se hned boji kde sem, když o mě už aspoň hodinu nevíš. Je mi fakt zima a nemám vůbec na nic sílu, mám pocit že každou chvíli budu zvracet..
"Promiň.. udělalo se mi zle, kde- kde si?" Klepu se zimou
"Sem v kuchyni, prosím přijď za mnou"
"Panebože Annie si v pořádku!?"
Zeptá se mě Kristýna když mě uvidí, klepu se a mám pocit že kdybych si stoupla k zdi vedle mě tak s ní splynu.
Z jedné místnosti se vynoří Lukáš
"Annie.."
Obejme mě, docela sem to od něj nečekala, ale je mi v jeho obejtí krasně teplo. Drží mě v něm aspoň 7 vteřin.
"Ježiš si celá studená.."
"Tak asi jdeme"
Řekne Kristýna.

Probudím se nad funěním a šimranim do ucha, docela se leknu a sednu si, predemnou leží krásná britská kočka,
Já jsem u Lukáše doma?
POCKAT JA JSEM U LUKASE DOMA?
Docela se leknu a přemýšlím co se včera odehrálo,
PROC MAM NA SOBE DLOUHE ČERNÉ TRIKO?
mám strašný okno! a myslím že budu zvracet. Do pokoje který asi určitě patří Lukášovi a já se teď valím v jeho posteli a triků, přijde Kristý.
"Ahoj jak ti je?"
V ruce drží kýbl, který následně na můj pohyb rukou ukážu položí vedle velké manželské postele a já hned vyklopim ze sebe obsah žaludku.
Kristy si sedne vedle mě a drží mi vlasy, lehnu si spátky na postel.
"Proč jsme u Lukáše doma? A proč mám proboha jeho triko?"
"Nic si asi nepamatuješ že?"zasměje se, je mi fakt blbě a do smíchu mi zrovna není a jenom nad její větou hloupě pootočím očima.
"Včera jsi za námi přišla a byla jsi promrzlá až na kost.. tak jsme tě rychle zavedli do auta po cestě zpátky si usnula a pozvracela Lukášovi celý auto a taky sebe. Lukáš navrhl ať jedeme k němu"
"Počkat cože? Já jsem ti pozvracela ty krásné šaty.. promiň kolik stály? Zaplatím ti to"
Kristýna mě chytne za ruce "prosimtě jsou to jenom šaty, to se vypere, hlavní je že si v pořádku. Teplotu si neměla a nemáš, to je hlavní že ti nic není, jenom budeš mít dost silnou kocovinu"
Obejme mě.
"Počkej a kdo že nás odvezl? Však Lukáš pil a ty taky ne?" Kristýna se nad mojí větou pozastaví,
"On řídil opilí?"
"Promiň Annie, my nevěděli co dělat, vis že jemu alkohol tolik neublížil a neměl toho tolik v sobe, a bus byl 20minut cesty to jsme tě fakt nechtěli tahnot"
Tohle mě opravdu dost ranilo, Lukáš ví jenom tak z doslechu že otec pije, a asi i to že kvůli pití už nemá řidičák, asi tři roky zpátky měl kvůli němu nehodu..
zase zvracím, Kristýně je z toho taky blbě, vstane a je na odchodu z pokoje
"Promiň, vím že to nebyl dobrý nápad.. odpočívej ať je ti lépe"
Zavře dveře, a já beru do ruky mobil, zjistím že je 10rano a že mám
2 SMS zprávy
Otec..
On si všimnul že nejsem doma?
Podle toho co čtu že mi napsal, soudim že sem se vyhnula dalšímu seřvaní.
"Kde sakra si!"
"Co si o sobě myslíš? Že si takhle po nocích dlouho pryč!"
V očích mám slzy.. nechci domu, je mi blbě, a je mi dost jasné že až přijdu bude zuřit.
Vyjdu z pokoje Kristý mě hned zaregistrujte a jde směrem k mně, obejmu ji
"Promiň.."
"Annie za co se omlouváš? Já promiň, byl to blbý nápad"
"Nemáš neco na sebe?"
"Jasný, v tomhle bytu narozdíl od tebe nejsem poprvý.."
Nad její větou se jenom usměju, vím že to myslela tak že často chodí na párty i k Lukášovi, začnu se koukat po jeho obýváku, má to tu opravdu hezké, ten být má sve matce, on to má tak nějak podobně jak já, máma mu sice neumřela ale před pár lety si našla nového muže a Lukáše chudáka odstřihla, ten člověk ji úplně změnil, je s ním myslím jenom kvůli penězům, takže tenhle obyčejný dům mu nechala.
"Na tady máš tílko mikinu, a kalhoty"
Kristýna mi podá černé tílko na raminkach modré oversize džíny a bílou oversize mikinu, já bych k tomu spíš preferovala tepláky ale aspoň něco.
Je něco po dvanácté hodině, už sem někde mezi ulicemi Brna, a hledám atubus kterým se dostanu zpátky domů, kam se mi ale upřímně nechce, jenom se modlím ať je otec někde pryč  aspoň mi je o neco lépe když sem na čerstvém vzduchu.

Budu se snažit vydávat častěji ale moc to neslibuju.
Přijde mi to zatím o ničem, a často to musím mazat, a předělávat protože mi přijde že to není perfektní. :(