2. Jsi neodbytný!

353 15 2
                                    


Ani nevím jak dlouho jsem tančila, ale byla jsem už značně zpocená a nohy mě doslova pálili, takže jsem usoudila, že je čas se napít a trochu si oddychnout. Chtěla jsem se i podívat po Emmě, jestli už vytáhla jazyk z Noahových úst, a zeptat se, zda není čas jít domů. Ne, že bych se nebavila, ale fyzická i psychická únava mě doháněla.

Prošla jsem obývací pokoj, kuchyň, jídelnu i společenskou koupelnu s pár dalšími místnosti, v přízemí, ale nikdy nebyla. Začínala jsem se o ni docela bát.

,,Hledáš někoho?" ozvalo se za mnou. Otočila jsem se a hleděla na Erica, který stál až nebezpečně blízko mě. Takhle z blízka jsem zjistila, že jeho oči nejsou modré, jak jsem si celou dobu myslela, ale světle šedé. Z pohledu do jeho očí se mi málem podlomili kolena.

,,Díval jsem se jak tančíš," pokračoval Eric a ústa pozvedl do svůdného úsměvu.

,,A?" zeptala jsem se, protože to bylo to jediné, na co jsem se při jeho blízkosti zmohla. Eric se nepřestával svůdně usmívat, ale pak se jeho najednou jeho úsměv vytratil a nahradil ho hladově divoký pohled.

,,A usoudil jsem, že dnes večer musíš být moje." Když mi jeho slova došla, zrudla jsem. Doslova jsem cítila, jak mé tváře hoří. Eric Winters chce, abych byla jeho? To musí být nějaký omyl. Beze slova jsem se ho chystala obejít, ale ihned mi zase zastoupil cestu.

,,To nebyla otázka zlato, chci aby jsi dnes večer byla moje."

,,Chtít můžeš," vyklouzlo mi arogantně z úst dříve, než jsem si to mohla dvakrát promyslet, ale Eric nevypadal, jako by ho ta slova urazila. Naopak. Znovu se mu na obličeji objevil ten úsměv, jen tentokrát působil více predátorsky.

Cítila jsem z něj alkohol, takže jsem usuzovala, že byl opilý a to byl i nejspíše důvod, proč mě shledával natolik přitažlivou, aby chtěl se mnou dnes strávit noc. Ale proč mě ta myšlenka tolik lákala.

,,Co ode mě chceš?" zeptala jsem se ho šeptem a hleděla mu zhluboka do očí.

,,Chci tebe, pro dnešní noc."

Jeho slova mě znovu zasáhla jak blesk. Bylo až neuvěřitelné, že jsem zrovna já slyšela tyhle slova od Erica. Přepadla mě obří touha na to přikývnout, a prostě se mu pro dnešní noc oddat. Jasně, je to určitě jen na dnešní noc, protože Eric už takový byl. Nepamatuju si, že by s nějakou holkou kdy chodil, a ani já rozhodně teď netoužím po vztahu. A pořád jsem měla v hlavě Olivera. Nejsem pořád ještě zadaná? Oliver to se mnou dnes sice ukončil a pár hodin po tom se fotil s Nicol, ale co když přece.
Hned potom se mi ale vysmál můj vnitřní hlas. Je jasné, že mezi mnou a Oliverem je konec. Ale co mám teď dělat?

,,Musím najít kamarádku," špitla jsem, obešla Erica a vydala se do kuchyně. Stála tam partička opilých kluků, kteří se hecovali, kdo toho na ex vypije víc.

,,Ehm, neviděli jste Noaha?" zeptala jsem se jich. Věděla jsem, že ani jeden by nevěděl, kdo je to Emma, a určitě je teď s Noahem, tedy doufám, takže jediná má možnost byla se ptát na něj. Jeden z nich se na mě otočil a zavrtěl hlavou. To, že je Emma pryč už delší dobu mi začínalo nahánět strach. A ani jsem neměla u sebe mobil, abych ji mohla zavolat.

,,Neviděli jste Noaha?" vtrhla do kuchyně pohledná blondýnka, která vypadala značně rozčíleně. Ten samí kluk, který na mě před chvíli zavrtěl hlavou, se na ni podíval a poté řekl ,,Myslím, že šel někam nahoru."

Takže věděl, kam se Noah poděl? Idiot!
Ta dívka se na podpatku otočila a vyšla z kuchyně.

,,Kdo to byl?" zeptala jsem se jich.

Spalující posedlostKde žijí příběhy. Začni objevovat