Elektrická Láska (JJ Maybank)

3.00.0

Electric Love Season Three

nikdo vás nevaroval před osamělostí, kterou pocítíte na opuštěném ostrově.

Jistě, můžete narážet na pocity, které člověk může mít, když je izolován od zbytku světa. Jaké to je, když nemáte vůbec nic, a přesto vás svět nezabije. Přesto nikdo není připraven na pocit, který přichází, když jste skutečně izolováni a nemáte kolem sebe nic kromě vody. Cítíte se beznadějně, bezmocně a naprosto izolovaně i s jedinci, se kterými jste.

Plavu mnohem častěji

Čelit svému strachu mě přimělo prozkoumat přílivy a odlivy a propracovat se do hlubších vod.

„to je ono, máš to, zlato, pojď, ještě kousek," řekl JJ, když stál ve vodě po kolena a držel mě, jak jsem pomalu kráčela do studené propasti. S každým krokem jsem se třásla, celou svou vahou jsem spočívala na JJovi. Rozvíjet fobii mi připadalo tak divné. Před lety jsem se potápěla do oceánu a máma mě z něj musela tahat k večeři. Teď už máma nebyla nikde v dohledu a já jsem se sotva dostala do vody po kotníky.

"Dobře! Dobře! to stačí." V tu chvíli jsem byla po pás, nejdál, kam jsem se dobrovolně dostala. Od chvíle, kdy jsme skončili tady, uplynulo už několik týdnů, nejsem si jistá kolik, ztratila jsem přehled o tom, kdy se ze dne stala noc a peklo se znovu otevřelo. Myslela jsem si, že když tu trčím, mohu být produktivní a pracovat na překonání svého strachu. Co kdyby připlula loď a já k ní musel doplavat nebo kdyby ostrov zaplavila voda? Nebyla jsem v pozici, abych se něčeho takového bála.

"Přesně tak, zlato! Podívej se na sebe! Jsem na tebe tak pyšný," řekl JJ a na tváři mu zářil úsměv. Jeho úsměv tu nikdy nebyl vzácností, na okolnosti se usmíval často. Nicméně tahle zkušenost pro něj byla čistě pozitivní, raději by nebyl nikde jinde.

„wooo Addie a JJ!" Kiara zakřičela ze břehu. JJ zvedl ruce na oslavu a upustil přitom mě. Náhlá ztráta opory z neznáma způsobila, že jsem vydala malé zaječení, ztratila veškerou rovnováhu a hlava mi zajela pod vodu. Kdybych si mohla pod vodou povzdechnout, udělala bych to.

JJ mě miloval, vím, že ano. Prožíval se mnou víc citů než s kýmkoli jiným, to vím. Jen se mu těžko smiřovalo s myšlenkou, že se mi na tomhle ostrově nelíbí a že se chci vrátit do OBX. Od chvíle, kdy jsme o tom poprvé mluvili, už nebyl stejný a nikdy jsme o tom znovu nemluvili.

Byla jsem na nejvyšším bodě ostrova, dívala se na obzor a pátrala po čemkoli. Nebyli jsme tu dlouho, nanejvýš pár dní a ostrov a už tady pro nás nebylo nic nového. Bylo naprosto nepravděpodobné, že bychom tu dlouhodobě přežili. Praskla za mnou větvička, vyskočila jsem a otočila se. „Hej,hej,to jsem jenom já," řekl JJ a zvedl ruce na znamení míru. Roztřeseně jsem vydechla a z nějakého důvodu mě zasáhly všechny emoce. Chvěly se mi rty a oči mi přecházely horkem. „Hele, jsi v pořádku, zlato?" JJ mě popadl a já se mu rozplakala na hrudi, pěstí jsem drásala látku jeho špinavého trička. „Chci domů," vykřikla jsem, „nechci být na tomhle ostrově." A pak jsem se rozplakala. JJ zůstal stát a konečky prstů se mi pomalu otíral o kůži na hlavě. „doma pro tebe nic není, Addie, všechno, co potřebuješ, je tady." odtáhl mě a usmál se na mě, ale já mu úsměv neoplatila. "Jsme tady. Konečně jsme mohli utéct, zlato. Konečně máme jen jeden druhého."

Rty se mi chvěly a já se cítila provinile, že se tak stalo.

„Chci se vrátit domů," zopakovala jsem tiše. Jeho úsměv opadl a jeho oči se odvrátily od mých, „myslel jsem si, že kdekoli jsme, je domov" držela jsem si ruku před ústy, protože jsem se najednou cítila provinile nad svým pláčem. Brečela jsem do dlaní, jako už tolikrát předtím, aby mě nikdo neslyšel, takže část mého já doufala, že to JJ neuslyší, i když byl od mě ani ne metr. „Chápu to," řekl a ustoupil, možná proto, aby mě taky neslyšel. "Zůstaň tady nahoře a hledej cestu zpátky do outer banks, ale hádej co, nikdo tam na tebe nečeká. Jsme tady. Lidé, kteří na tebe čekají, jsou tam dole." Ukázal ze skály směrem k Pogues, kteří stáli kolem ohně a smáli se. JJ zavrtěl hlavou a otočil se. „JJi" vykřikla jsem, on se na vteřinu zastavil, znovu zavrtěl hlavou a odešel.