Elektrická Láska (JJ Maybank)

2.01.2

moje babička byla milá, říkali lidi

Myslím, že byla hodně podobná mému tátovi, i když můj táta by kolem mě mohl projít na ulici a já bych si nevzpomněla že to je on. Můj táta zemřel když jsem byla ve třetí třídě protože se zabil. Byla jsem příliš malá, abych si ten den pamatovala, ale věděla jsem jen, že mě máma poslala k babičce, kde jsem nějakou dobu zůstala.

Moc jsem si toho o svém tátovi nepamatovala, kromě toho, že nebyl o nic lepší než JJův táta. Mlátil mě, vystavoval mě drogám a alkoholu v mladém věku, bil mámu

Vždycky jsem měla mámino příjmení, moje druhé jméno bylo Edward po něm, jeho volba, protože máma si vybrala jméno Addison.

Nevěděla jsem, co k tátovi cítí moje babička. Na jednu stranu nebyl nejlepší, na druhou stranu to byl její syn. Ale myslím že ho milovala

vypotácela jsem se z pokoje, kterému jsem od svého odchodu z OBX říkala domov, do obývacího pokoje, kde seděla babička s mámou.

"Ahoj, zlato, jak se máš, máš hlad?" zeptala se mě máma a já zavrtěla hlavou a lehla jsem si na prázdný gauč

"nemám hlad" zamumlala jsem, "jen jsem unavená."

"víš, že když byl tvůj táta unavený, vařila jsem mu čaj?" řekla babička, což způsobilo, že jsem k ní zabloudila pohledem a usmála se. Nedokázala jsem si představit, že by můj táta malý běhal po tomhle domě a byl skutečným dítětem.

"Susan," pokárala ji máma. Otočila jsem se a zmateně se na ni podívala.

"já nesmím mluvit o jejím otci? To už je zase přes čáru?" babička zavrtěla hlavou a vstala, "udělám ti čaj".

"Díky," řekla jsem a usmála se na ni. Převalila jsem se na gauči a rozhlédla se po stěnách domu. Fotky mého táty pokrývaly stěny od hlavy až k patě, táta mi připadal tak povědomý, ale bylo tak těžké si ho zapamatovat.

"jak se cítíš? Líbí se ti místní škola?" zeptala se mě máma.

lehce jsem pokrčila rameny a posadila se

"asi jo"

usmála se na mě a přikývla, "fajn".

oplatila jsem jí úsměv a za chvíli už u mě byla babička s hrnkem čaje a podávala mi ho. Poděkovala jsem jí, vzala si ho a foukla do něj.

"Táta tady vyrostl?" zeptala jsem se babičky. Máma ztuhla, otočila se a podívala se na mě: "Addie, přísáhám že o svém otci nic vědět nechceš"

"táta tady není, mami," řekla jsem, "už nám nemůže ublížit a já chci jen vědět, jaký byl před tím vším. Chci mít na tátu hezké vzpomínky."

Babička se usmála: "tvůj otec byl bystrý mladý chlapec. Celý jeho život jsme žili v Jižní Karolíně, dokud jsem se sem nepřestěhovala."

Přikývla jsem a lehce se napila čaje.

"vždycky jsem si myslela, že táta žil na Floridě," řekla jsem a podívala se na mámu, která pokrčila rameny, "kde jsi na to přišla?"

Pokrčila jsem rameny, než jsem položila šálek na stolek.

"můžu jít dneska ven. Jen tak do obchodu nebo tak?" zeptala jsem se.

Máma se na mě překvapeně podívala, ale přikývla: "jasně, zlato. Jen se vrať před setměním, ano?"

Přikývla jsem, vstala a šla do svého pokoje a oblékla se. Když jsem se snažila dostat z domu v Outer Banks, bylo to hrozné, lidé chrlili  jméno Johna B ve spojení s hroznými věcmi. Nemohla jsem to vydržet