Patnáctiletá dívka, která v sebeobraně zabila svého "otce" a lhala o tom policii. Myslí si, že nemá žádné další členy rodiny a teď nemá kde bydlet, ale policie jí řekne, že byla unesena ze své skutečné rodiny, když byla malá a má šest starších bratr...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
ATHENA RUSSO:
Kde je?
„Tati?" volala jsem. Kontrolovala jsem každou místnost domu, ale on tu nebyl. Normálně se vrací domu kolem čtvrté hodiny odpoledne. Ale teď je osm večer a on nikde.
Sedla jsem si v obýváku. Sama.
Abych byla upřímná, nemáme moc dobrý vztah. Občas mě udeří, ale to je, když je opilý. V poslední době hodně pil. Snažila jsem se o něj starat, ale on mě prostě ignoroval.
Od té doby, co jsem měla s mámou autonehodu, mě od té doby nenávidí. Opravdu si nepamatuji, co se stalo, ale vzpomínám si, že jsem požádala mámu, aby mě vzala do parku, a pak jsme cestou tam srazili auto. Byla jsem vzadu, takže jsem se nezranila. Ale ona ano.
Kdykoli se s tátou dostaneme do nějaké neshody, vytáhl to a donutil mě se za to omluvit.
Slyšela jsem, jak se otevřely přední dveře a ohlédla jsem se přes rameno. Slyšela jsem, jak si táta zouval boty a šel do obýváku. Viděl mě a zamračil se: „Co tady děláš?"
„Měl jsi být doma před čtyřmi hodinami. Stalo se něco?"
Protočil očima: „Athéno, jsem tvůj otec. Můžu si dělat, co chci. Můžu přijít do téhle pekelné díry, kdykoli budu chtít."
„Pekelná díra?" zamumlala jsem.
„Jdi do svého pokoje Athéno."
Byl opilý.
Zírala jsem na něj: „Ne. Tohle místo není pekelná díra."
„Ano, je! Musím žít s tou dívkou, která mi zabila ženu!"
Zatnula jsem pěsti. Dělá to znovu. Nasměroval vinu na mě, ale bylo mi jen pět let.
Vstala jsem. „Ne. Nemůžeš za to vinit mě! V tom zatraceném autě jsem byla taky!"
„Byla to moje žena!" řval.
Udělal krok vpřed. „Teď jdi do svého pokoje."
Zkřížila jsem ruce. „Ne. To je hloupost. S její smrtí jsem neměla nic společného. Byla to nehoda."
Díval se jinam.
Pak mou mysl zaplavily myšlenky. Podezření se vkrádalo do mé mysli.
„Tati, byla to nehoda?"
Odešel a já ho slyšela jít do kuchyně. Stál tam jako zmrazený. Zdálo se, že se čas zastavil.
Proč neodpověděl? Byla to nehoda. Narazil do nás opilý řidič. Uprostřed denního světla? Ne. To nemůže být pravda. Myslím, že je to možné, ale velmi nepravděpodobné. Do parku to bylo jen pět minut. A do nejbližší hospody je to pětačtyřicet minut.
Šla jsem do kuchyně. Táta se díval z okna zády ke mně.
„Potřebuješ mi něco říct?"
Otočil se a znechuceně se na mě podíval. „Vypadni z mého domu."
Mé oči se rozšířily. „Co?"
Chytil mě za zápěstí. „Odejdi a už se nevracej," řekl a zatnul zuby.
„Proč? Co jsem udělala?"
Strčil mě do zdi a já zamručela. Sklouzla jsem podél zdi. Viděla jsem, jak popadl nůž a chystal se mě jím bodnout. Okamžitě jsem se odvalila na stranu a nůž zajel do zdi.
Ach můj bože.
Těžce jsem dýchala.
„Právě ses mě pokusil zabít?"
Vytáhl nůž ze stěny a vykročil ke mně.
Vstala jsem a běžela do jeho pokoje.
Věděla jsem, že tady má zbraň. Jednou mi tím vyhrožoval. Prohlížela jsem si jeho šatník a našla prázdné lahve od piva a tequily. Nakonec jsem našla zbraň.
Vstala jsem a ruka se mi třásla.
Dveře se otevřely a on na mě mířil nožem, viděl zbraň a zasmál se. „Malá dívka se zbraní, která neví, jak ji používat. Tak děsivé."
Oči se mi plnily slzami. „Přísahám, odejdu. Jen mi neubližuj."
Blížil se ke mně a praštil mě pěstí. Pistole mi vypadla z ruky. Spadli jsem na zem. Ruka, kterou držel nůž, se zvedla. Chytla jsem ho za paži a odstrčila ji a pokusila jsem se zachytit nůž. Popadla jsem ho a hodila mu ho přes rameno.
„Ty děvko!"
Do prdele.
Udeřil mě tak silně a já křičela. Snažila jsem se ho od sebe odstrčit, ale nešlo to. Podívala jsem se vedle sebe a viděla zbraň.
Uchopila jsem ji.
Kopla jsem do něj a on spadl na záda. Kurva. Vstala jsem a bolelo mě celé tělo.
Popadl nůž a právě když se mě s ním chystal bodnout, já na něj mířila pistolí. Zastavil se a usmál se. „Dovoluji ti mě zastřelit. Ty vrahu,"
„Nejsem vrah!"
Zavrtěl hlavou a když se mě chystal bodnout, stiskla jsem spoušť. Padal na zem a z hlavy mu tekla krev.
