Drown The Past [cz]

5 YEARS AGO

Lian procházela hlavní chodbou ke své skříňce. Dnes byl slunečný zářijový den. Lian věděla, že být neviditelný je pro ni záchrana, ale zároveň i ta nejhorší věc na světě. Protože ji každý přehlížel a nikdo se s ní.

Yeji ji ráda šikanovala a ona nevěděla proč. Nic špatného přece neudělala. Myslela si, že dnes tomu bude jinak dokud neucítila na ramenou velmi studenou až ledovou vodu. Věděla kdo to byl a proč to udělal. Byla to Yeji a dvě její kamarádky Yuna a Nomi.

''Helemese kdo se tady konečně vykoupal. Aspoň nebudeš tolik smrdět červe." Řekla Yeji a začala se smát svým divným smíchem. Lian se tomu smíchu vždy potají smála. Lien byla docela senzitivní a nikdy neměla odvahu se jim postavit. Oči už měla vlhké.

Chtěla se schoulit do klubíčka na zem, ale takovou radost jim nikdy neudělá. Rozběhla se tedy na nejbližší záchody. Něco v hlavě jí říkalo, že se teď smejí ž se za břicho podají. Nevěděla však, že celý tento incident sledoval někdo, komu se teď vaří krev v žilách. A ten někdo se vydal za Lian.

Na dívčích záchodech naštěstí nikdo nebyl. Lian přistoupila k umyvadlům, sesunula se na zem a schoulila se zimou do klubíčka. Když byla ve svých myšlenkách ucítila jemné poklepání na rameno. Vzhlédla. Před ní stála vysoká štíhlá dívka s tmavě fialovým mikádem. Přišla blíž a sedla si vedle Lian.

"Nic si z toho nedělej. Jsou to mrchy." Promluvila ta dívka.

"Přinesla jsem ti suché oblečení. Nemusíš mít starost. Mimochodem já jsem Lisa a ty jsi Lian, nemám pravdu?" Lian jen kývla. Později ještě dodala.

"Děkuju. Ale nemusíš mi pomáhat."

"No tak nech už toho brblání a běž se převléknout ať tady nezmrzneš" Zahihňala a vzala si od Lisi oblečení.

Po chvíli Lian vyšla ven v suchém oblečení.

"Paráda," prohlásila Lisa. "Ještě dáme ty mokré vlasy do culíku a zase budeš vypadat jako nová."

"Mockrát ti ještě jednou děkuju. Nevím jak bych vydržela v mokrý uniformě celý den."

"Hele! Lian vážně mi už nemusíš děkovat. Připadám si divně. Jako bys jsem tě snad měla každou chvíli sníst. Dělám si legraci. Pojď se mnou." Řekla Lisa.

"Ale kam to jdeme?" Lisa ji neodpověděla a než stihla cokoliv namítat, Lisa ji už vlekla pryč ze záchodků.

Zastavily se až u třídy s pootevřenými dveřmi.

"Tak jo jsme tady" Usmála se. Obě vstoupily do lehce potemnělé třídy.

"Sakra, kde vězíš? Čekáme tady na tebe!" Lian zaslechla naštvaný dívčí hlas.

"Ále, nech toho. Vždyť jsem tady no ne?" Řekla Lisa a ta dívka se uklidnila.

"Holky... tohle je Jung-si Lian. Lian tohle jsou Jennie, Jisoo a Rosé."

"Ahoj." Zamávala jim stydlivě.

"Neznám tě už náhodou?," Chvíli bylo ticho a potom Rosé už svitlo.

"Už vím. Tenkrát v carantíně. Ty mrchy si z tebe dělaly legraci."

"Já tě taky znám," Přidala se Jisoo.

"Pomohla jsi mi při testu z Fyziky. Ještě že nás Mr. Salvador nezmerčil, jinak by nás nechal propadnout, a nebo hůř bylo by po nás" Všechny se rozesmály.

Lisa jí vysvětlila proč jí sem zavedla.

Lian byla samou radostí bez sebe, když se dozvěděla, že ji chtějí do jejich party.

Chtely ji naučit jak se bránit a vycvičit ji, aby uměla sebeobranu. Lian byla radostí bez sebe. Dívky se domluvily, že než půjdou k nim domů musí zajít do kavárny pana Slytherina na horkou čokoládu se šlehačkou a na vynikající specialitu.

Cestou k panu Slytherinu se dívky bavili o všem možném. Lian se konečně cítila, že může dýchat po tak dlouhé době. Když totiž ještě žil její otec její nevlastní matka byla docela milá a chovala se k ní lépe než po smrti jejího otce. Teď je vše jinak. Křičí na ní, svaluje na ni vinu za všechno i za smrt otce, a někdy když se zpozdí byť jen o 10 minut čeká Lian pár facek ba dokonce na ni ne jednou vytáhla pásek. Lian byla hluboce ponořená do svých myšlenek, že si nevšimla, že ji už popáté volají, aby se vrátila zpět na zem.

"Hele Li, jsi v pohodě? Vypadáš jako by tě něco trápilo. Děje se něco? Mě se můžeš svěřit. Nám. Nám všem. Jsme teď přece kamarádky." Řekla Jisoo a bylo vidět, že si dělá o Lian starosti.

"Ne ne nic mi není. Jen jsem šťastná jako blecha a zároveň unavená" odpověděla Lian a snažila se o nenucený úsměv. Rosé si všimla napětí v jejím hlase. Ona není v pořádku. Něco se děje. Pomyslela si Rosé.

"Podívej se Li, buď nám to řekneš nebo to zjistíme samy a buď si jistá, že nám to nebude trvat více než 2 dny. Takže to už vyklop." Postrašila jí Jennie.

Chvíli tam zavládlo ticho, že by i špendlík byl slyšet.

"Fajn," povzdechla si. "Doma to zrovna není dobrý. Vlastně po otcově smrti už to není domov. Moje nevlastní matka by se mě nejraději zbavila."

Soucitně se na Lian dívaly. Věděly, že to takhle nesmí nechat.

"To nás moc mrzí. Ale nevěš hlavu Li. Znění se to neboj. Stačí jen věřit" Oznámila Lisa.

Má Lisa pravdu?

Opravdu se to změní k lepšímu nebo to bude napořád stejné?