Blogerka

-2- Semestr začíná

Pokojem se rozléhal nesnesitelný řev mého budíku. Celá rozespalá jsem se natáhla po telefonu, abych ten protivný budík mohla konečně vypnout. Měla jsem chuť zavřít oči a spát dál. Ale jelikož mi začínal semestr, tak jsem byla nucena vylézt z mé hezky vyhřáté postele.

V koupelně jsem si opláchla obličej vodou a při pohledu do zrcadla jsem naznala, že vypadám jako zombie. No, ale co už. Trochu jsem se tedy namalovala, oči jsem si orámovala řasenkou, své kaštanově hnědé vlasy jsem si zapletla do copu a vrhla jsem se na výběr outfitu. Pruhované tričko, modré džíny a plátěné tenisky u mne byly jasná volba. Přes ramena jsem si hodila lehký svetřík a můj outfit byl kompletní.

U snídaně jsem si ještě na chvíli otevřela svůj blog. Od včerejšího dne mi přibylo několik desítek přečtení a pár dalších komentářů. Na všechny jsem s díky odpověděla a poté jsem otevřela messenger. S Camilou a Adrianou máme společnou skupinu, kde sdílíme svoje trable.

Cam: Eliiiiiii!!!!!!! Kdy dorazíš na kampus? Nemůžu se dočkat až se zase uvidíme....

Adri: Ano Elis, chci slyšet nejnovější drby o Berlíně.

Moje kamarádky jsou strašné drbny. Prostě holky. Krom toho, že společně studujeme, máme zálibu v chození do univerzitní kavárny a drbání všeho možného. A hlavně teda kluků. Holky občas začnou probírat nejnovější článek na mém blogu. A já se většinou musím tvářit, že o něm slyším poprvé a že mě blog Life Unfiltred úplně nezajímá. Hodlám Cam a Adri svou identitu jednou prozradit, ale kdybych jim to řekla teď, tak to bude za pár minut vědět celé město. A to zatím nechci riskovat.

//

Rychle jsem si do svého cestovního hrnku uvařila kafe, do kabelky jsem hodila Ipad a vyrazila jsem na autobus směrem do kampusu. Cesta autobusem mi zabere zhruba 20 minut a proto si většinou čtu nebo poslouchám písničky. Jelikož miluju sci-fi, zvolila jsem na dnešní cestu Problém tří těles. Do knihy jsem byla tak zažraná, až jsem málem zapomněla vystoupit.

Už z autobusu šlo vidět, že v univerzitním kampusu je rušno. Před vchodem postávaly skupinky studentů, kteří čekali na své první přednášky a semináře. Mne jako první čekala přednáška z analytické chemie. Podívala jsem se do informačního systému, kde jsem si v rozvrhu našla příslušnou posluchárnu a vydala jsem se k ní. Před posluchárnou se nacházela odpočinková zóna s lavičkami, kde na mne čekaly Camila s Adrianou.

„Ahoj holky!" volala jsem na ně už z dálky.

„No ahoj Elis, jaktože ti to tak trvalo?!" sprdli mě, ale pořád to bylo přátelské sprdnutí.

„V autobuse jsem se začetla do knížky a málem jsem zapomněla vystoupit." Holky se začaly strašně smát, jelikož to nebylo poprvé ani naposled.

„Kdy už si konečně nastavíš budíka na čas příjezdu autobusu Elis? Myslím, že by ti to prospělo." Opáčila Cam.

„Zkusím se polepšit. Slibuju."

Holky si posbíraly své věci a přesunuly jsme se do posluchárny. Z kabelky jsem si vyndala svůj Ipad, který je mým nejlepším kamarádem, co se týče poznámek a učení. Z informačního systému jsem si stáhla prezentaci od přednášejícího, abych si mohla poznámky psát přímo do ní.

Přednáška trvala necelé dvě hodiny a po ní následoval seminář z životního prostředí. Naše semináře jsou založené převážně na diskuzi nad daným tématem. S holkama jsme se tedy přesunuly do seminární místnosti na druhém konci budovy a zaujaly jsme místa v prostředních lavicích.

Do místnosti vešel vyučující, který se nám ani nemusel představovat, jelikož jsme se s ním potkávali už v minulém semestru. Ani ne 2 minuty po něm do třídy vpadl hnědovlasý kluk v bílém plášti, který vypadal velmi zadýchaně. No jo, zase nejspíš nějaký notorický opozdilec.

„Studenti, rád bych Vám představil našeho studenta navazujícího studia Adama Preisse. Adam by Vám rád pověděl něco o své diplomové práci, kterou zpracovává pod mým vedením."

„Děkuji Vám pane profesore," pokynul Adam hlavou vyučujícímu a pustil se do své prezentace. „Jak zde již bylo zmíněno, mé jméno je Adam Preiss a studuji chemii a technologii ochrany životního prostředí. Jsem v prvním ročníku na navazujícím studiu, ale už od bakalářského studia se na naší katedře zapojuji do nejrůznějších výzkumů. „

Adam nám poté pověděl o jeho diplomové práci a výzkumu, které se týkají biomarkerů těžkých kovů a polutantů v životním prostředí. Celkově zajímavé téma a zajímavý výzkum. Do svého Ipadu jsem si zapsala pár poznatků z Adamovy prezentace, které mi přišly zajímavé. Dalo by se říct, že jsem velmi poctivý student, který veškerou výuku i užitečné přednášky bere velmi vážně.

//

Po semináři jsme s holkama zašly na kafe a menší sváču do univerzitní kavárny. Já jsem si jako vždy objednala latté a jablečný koláč. Holky se samozřejmě začaly vyptávat na Berlín a chtěli vidět snad všechny fotky, které jsem za svou cestu pořídila. Nejvíc fotek mi zabírala příroda, parky a výhledy.

„Eli, umíš taky fotit někdy něco jiného než stromy nebo to nádherný nebe?!" zeptala se mě Cam.

„Ale to víš, že umím... ale prostě fotím to, co mám nejraději." Odpověděla jsem jí s úsměvem na tváři.

Naši diskuzi však přerušila Adriana. „Hele, víte že Tajemná dívka byla taky teďka někdy v Berlíně?" zazubila se na nás Adri.

„Jó, včera jsem četla ten její článek. Má tam spoustu hezkých fotek památek a tipy na místa, která navštívit." Začala vykládat Cam. „Měla by ses od ní inspirovat Eli. Když jsme neviděli fotky památek od tebe, tak jsem si je aspoň prohlédly na blogu od Tajemné dívky."

Uf, moji identita prozatím zůstala neodhalena. Holky ještě chvíli básnili o blogu Tajemné dívky a já jsem jim byla alespoň ve skrytu duše vděčná, že se jim mé články líbí.

„Hele Eli," ozvala se najednou Adri. „A co vlastně Tom? Byli jste spolu strašně dlouho a já mám chuť toho bídáka přetrhnout vejpůl... Hlavně když ti pořád píše a chce tě zpátky."

„Kašlu na něj. Mohl mi aspoň říct, že si našel jinou. Ale ne, já se to musela dozvědět o bráchy, protože se jedná o sestru jeho nejlepšího kamaráda." Povzdechla jsem si.

„Eli, pokud mu za to stojí někdo jako je Emma, tak pro tebe nebyl dost dobrý. Najdeš si někoho lepšího." Pronesla Camila.

„Díky holky. Asi to tak mělo být." Dopily jsme kávu a vyrazili jsme na další přednášku.

//

Výuka se táhla až do čtyř do odpoledne. Absolvovala jsem několik přednášek a seminářů na nejrůznější témata. Doma jsem napsala email svému šéfovi. Jelikož jsem velkým milovníkem kávy, tak už nějakou dobu pracuju v jedné menší kavárně. Bohužel, škola je časově náročná, tak mi na vaření kávy zůstávají jen některá odpoledne a víkendy. Nejedná se jen o moji brigádu, ale hlavně také o moji velkou zálibu.