UKRYTÁ VÁŠEŇ HRABĚTE Z KROMWELLU

Část 60

Avery si povzdychla. Doktor i Christian, měli pravdu. Pokazila to. Měla ho nechat, aby si v bordelu užil. Přeci ho znala, a věděla, že normálně by tam nikdy nešel. Kdyby ho nechala, vrátil by se a nyní by se jí dvořil. Christian byl přesvědčen, že se do ní znovu zamiloval, ale nyní v ní viděl kvůli její chybě jen jednu z mnoha. Děvku.

 „Fajn. Co jsem si navařila, to si také sním." Zašklebila se na sebe do zrcadla. Jenže jak se zdálo, svést svého muže bylo těžší, než si myslela. Prakticky jí nedal příležitost. 

Stále se jí umně vyhýbal, a když už se setkali, dal ji najevo svou nechuť k ní. Jednou dokonce znovu zosnovala, aby ji přichytil v koupelně. Tak krásně to naaranžovala, ale on si jen opovržlivě odfrkl, a s poznámkou něco ve smyslu lehkých děv, odešel. 

Jistě, měla by být ráda, že její muž je opravdu zásadový a věren svým ideálům a cti. Že jeho čest je pro něj víc, jak tělesná potřeba, ale začínala být zoufalá. Bylo ji jasné, za co ji nyní má. 

Viděl v ní svou budoucí ženu, protože ho uchvacovala její nevinnost. Však si přeci pamatovala, že tomu tak bylo, i když se spolu milovali poprvé. Kdyby ho nesvedla, nevzal by si ji, i když po ní toužil. Nyní by ji ale evidentně nejraději vymazal z povrchu zemského. Trpěl ji tu jen proto, že byla Christianova sestra a lady Evelyn se za ni zaručila a vyžádala si její společnost.

 A jak se zdálo, jeho odpor, nebo snad averze vůči ní, se každým dnem prohlubovala. Bylo to ale zapříčiněno i tím, že po ní proti své vůli toužil. Vyčítal si pak svou slabost a nedostatek sebeovládání. Což pro něj, s jeho morálním statusem, nepřicházelo v úvahu.

 U poslední večeře, se dokonce pohádali. Vzala si na sebe jeden ze svých nových Londýnských modelů. Šaty, které docela odvážně odhalovaly její poprsí. Zprvu ji ignoroval, když se ale po několikáté nahnula jeho směrem, v úmyslu ho svést, vyskočil ze židle a vybuchl. Označil její oděv za model, hoden lehkých děv, a nezapomněl podotknout, že ona jí vlastně je. Což se dle jeho slov, právě potvrdilo. Pak s bouchnutím dveří odkráčel. 

Christian sice řekl, že se jen zoufale brání své touze, a proto tak nesmírně bojuje proti ní, to ale stále neřešilo její situaci. Musela přitvrdit. Však už bylo fuk, co si o ní myslí. Horší už to být nemůže, pomyslela si.

 Takže se rozhodla zosnovat, jeden ze svých nejodvážnějších kousků. Žena v jejím postavení, by jistě nikdy nic takového neprovedla, ani cudná dívka, ale ona přeci nikdy nekoukala na to, co se sluší. Však ji vychoval největší prostopášník v Londýně. A pak..., Nicholas si už bez tak myslel své. 

Rozhodla se, že se bude za bílého dne, koupat v nedalekém jezírku a úplně nahá. Tak, jak ji pán bůh stvořil. A aby dostála tomu, co si o ni myslel, bez skrupulí, bude chytat bronz. A na Christianovy bude, aby Nicholase dostal na správné místo, ve správnou dobu.