UKRYTÁ VÁŠEŇ HRABĚTE Z KROMWELLU

Část 28

O nějakou dobu později, ležel Nicholas na zádech a Avery spočívala hlavou na jeho hrudi. Jednou rukou ji objímal a druhou jí hladil po vlasech. 

„Bolelo to moc, zlatíčko?" Zašeptal a políbil ji na temeno hlavy.

 „Jenom trošku. Téměř jsem nic necítila. A pak..., pak to bylo tak krásné..." vydechla do jeho hrudi a začervenala se. 

Ještě teď se trochu styděla, když si uvědomila, že když se s ní pomiloval, vstal, a mokrým hadříkem ji umyl. Bylo to tak intimní, důvěrné a zároveň tak nevinné gesto, které jí potvrdili to, že tento muž je jediný, kterého kdy bude milovat.

 Cítila i přes svou nevinnost, že se k ní snažil být co nejvíc něžný a hodně se držel zpátky. Ležela na jeho mohutné hrudi, jeho chloupky ji lechtaly do tváře, a slyšela jeho zběsile tlukoucí srdce. Odvážila se zvednout ruku a pohladila ho po břiše. 

Zdál se jí tak dokonalý, až ji přecházel dech. Neměla sice možnost srovnání, ale věděla, že je to tip muže, před kterým padají ženy na kolena. A on chce ji. 

Ještě teď se jí točila hlava z pocitu, který spolu prožívali. Nikdy by si nepomyslela, že milování může být tak krásné. Že může nějaký muž svými doteky, polibky, pohledy a vzdechy, vyjádřit tolik lásky a touhy.

 Byl k ní tak něžný, pozorný a citlivý, že by ji nenapadlo, jak se může v tak velikém těle, skrývat tolik něhy. Poznala ovšem, že se vzhledem k její nevinnosti, snaží držet zpátky a ovládat se.

 Najednou zatoužila po tom, mu jeho starostlivost vrátit. Však se s ní mazlil, hladil a líbal celé její tělo tak neskutečně dlouhou dobu, jako nejvzácnější diadém. 

Pohladila ho po břiše, a když se zachvěl, pocítila uspokojení. Reaguje na její dotek stejně, jako ona na ty jeho. Malinko se pohnula, aby mohla políbit jeho bradavku. Zasténal, a tak se odvážila o víc. Zasypala polibky jeho břicho, a pak zajela prsty do černého porostu, mezi jeho nohama. Málem údivem vykřikla, když se jeho mužství začalo opět probírat k životu. Rostlo ji před očima, a ona fascinovaně sledovala ten zázrak.

 „Avery...," dostal ze sebe ztěžka, „asi bys to neměla dělat. Toužím po tom, si tě zase vzít, ale mám strach, že budeš moc rozbolavělá. Přeci jen..., bylo to poprvé, tak..." Další slova zanikla už kdesi v hlouby jeho krku a změnila se v táhlé zasténání. Avery se totiž dotkla jeho údu a pohladila ho prsty. 

„Necítím bolest. Jen touhu," zašeptala po pravdě, a s neuvěřením sledovala, jak mohutní v její ruce, „Tak tohle je erekce?"

„A..., ano..."zasmál se Nicholas, „Tohle je erekce, zlatíčko." Kdyby mohl, rozesmál by se na celé kolo, protože si vzpomněl na její vyučovací hodinu. Jenže její doteky, v něm vyvolávali tak nesmírnou rozkoš, že sotva popadal dech. 

„Je to fascinující, Nicholasi. Konečně jsem to pochopila. Vždy jsem měla pocit, že muži s něčím takovým nemohou přeci chodit. Jenže jak se zdá, příroda to zařídila skutečně chytře." Mumlala omámeně a přitom stále hladila a třela jeho penis, tak, že Nicholas přestával myslet. Bylo zřejmé, že ani neví, co dělá, on se ale cítil na zhroucení.

 „Jistě, zlatíčko..., chytře..." vykoktal. Líbilo se mu to tak, že přicházel o rozum. A také se mu líbila její přirozená zvědavost a nevinnost. A přitom slyšel v jejím hlase i vzrušení a touhu. „Bojím se ale, že tohle dlouho nevydržím." 

„Vážně ne?" usmála se, a pak ho políbila na špičku žaludu. Jakoby instinktivně vycítila, že je to správné. Však on dělal jí, něco podobného. „A co se stane, když to nevydržíš?" Přejela jazykem po celé jeho délce, a když se odvážila k tomu, aby ho vzala do úst, Nicholas nahlas vykřikl. 

Zaryl nehty do podlahy, zvedl hlavu, aby viděl její počínání, a téměř vykuleně vytřeštil oči. V něco takového, se neodvážil doufat, ani v nejdivočejším snu. 

Ano, jistě o tom snil, ale bylo to poprvé, kdy mu to nějaká žena dělala. Lehké děvy, které začal navštěvovat před třemi lety, si zaplatil vždy jen na to, aby se uvolnil. S nimi to nebylo milování, ale pouhá potřeba. Avery byla vlastně i první dívka, se kterou se opravdu miloval. Kterou i pomiloval ústy. Jeho dvě manželství odsoudili ho celibátu a žádnou z děvek, by si takto nikdy nevzal. Ani by žádnou nepolíbil. Chtěl od nich jen jedno, a to, aby si ulevil. Proto i pro něj, bylo to, co prožíval s Avery, téměř zázrak.

 „Avery..., jestli..., jestli nepřestaneš, vyvrcholím." Vykřikl skoro šílený touhou. Jen něco vzrušeně zamumlala s penisem v ústech, ale usoudil, že na něco takového, je ještě brzy. Sehnul se, přitáhl si ji k sobě a posadil si ji na klín.

 „Osedlej si mě, zlatíčko." Vykřikl s posledních sil, když Avery dosedla a začala se pohybovat.

***

 Tak jsem zjistila, že jsem knihu začala psát před deseti dny, a už jsme téměř u třicáté kapitoly. Kniha bude mít 80-90 kapitol a chtěla bych ji nejdéle do srpna dopsat.

 Budu se tedy věnovat nyní převážně této knize. Po nějakém čase, začnu zatím prokládat Nepolapitelným, ale ostatní knihy musejí zatím počkat.

 Za chvíli se nám v knize objeví další z hlavních postav, Christian Farchild, Averyn bratr, který bude mít zásadní vliv na děj. S ním mám ostatně plány ve volném pokračování této knihy, kterým on pak bude hlavním hrdinou. 

Tak doufám, že jste zatím spokojeni, a že se kniha líbí. A docela bych byla ráda a byla bych vám vděčná za odezvu a komentář. Děkuji moc i za hvězdičky.