UKRYTÁ VÁŠEŇ HRABĚTE Z KROMWELLU

Část 62

Nicholas uvázal svého koně v dostatečné vzdálenosti od jezírka a připlížil se blíž. Zůstal stát ve stínu stromu a zadíval se na dívku. Opravdu byla zcela nahá. A byla krásná. 

Stála nyní k němu zády, a její dlouhé, rusé vlasy, ji spadali až k pasu. Viděl ale její dokonale tvarované pozadí. Proti jeho vůli, se mu rozbušilo srdce jako na poplach. Nedokázal to pochopit, ale zvláštní pocit, usídlil se okolo jeho žaludku. 

Jeho pohled sklouzl ke třem pihám, na jejím zadečku. Na moment zavřel oči, a zatřásl hlavou k odporu. Jakoby ty pihy už někde viděl, a nevěděl kde. 

Pak se ale pohnula a pomalu se otočila. Jeho pohled sklouzl k jejím ňadrům. Byla přesně taková, jak to měl rád. Její křivky byli dokonalé. Ženské, bujné a jako stvořené, pro rození dětí.

 A pak se jí zadíval do tváře. Nemohl tomu uvěřit. Byla to ona, Lady Avery. Žena, kterou by nejraději vymazal ze své mysli, i života. Dostal nutkání, se otočit a zmizet, ale jeho nohy, jakoby přirostli k zemi. Nedokázal od ní odtrhnout zrak. 

Avery o Nicholasovi samozřejmě věděla. A ze všech sil se snažila být přirozená. Za žádnou cenu nechtěla, aby poznal, že o něm ví, a aby viděl, že se třese. Roztáhla na zemi svou deku, a pak uchopila lahvičku s levandulovým olejem. Posadila se a začala si smyslně natírat své tělo.

 Věděla, že se na ni dívá, a chtěla, aby při tom vypadala, co nejvíce svůdně. Seděla profilem k němu, a když si začala natírat a hníst svá prsa, přísahala by, že snad zaslechla i jeho tichý sten. Pak si lehla na záda a zavřela oči. 

Nicholas zaváhal. Proti své vůli, po ní toužil a jeho tělo už bylo připraveno ke spojení. Byla svolná. Sama se mu přeci nabídla, napadlo ho, ale druhý hlas v hlavě ho varoval. Jenže jeho chtíč byl silnější, než jeho smysl pro povinnost. Alespoň v tuto chvíli.

 Christian měl pravdu. Proč si nedopřát rozkoš, když je na dosah? Může z ní učinit svou milenku, a zabije dvě mouchy jednou ranou. Potřebuje ženu, a lady Avery, byla přeci jen lepší varianta ze dvou zel. Výhodnější, nežli navštěvovat podnik madam Baterly. 

Ještě několik chvil váhal a pak se jeho nohy sami rozešli směrem k ní. Zastavil se nad ní a zadíval se na její nahé tělo. Krásnější ženu ještě nespatřil. Zdála se mu dokonalá, jako stvořená pro milování. Měla zavřené oči a labužnicky se vystavovala slunci. 

„Stíníte mi, lorde Nicholasi." Řekla náhle, aniž by se na něj podívala. 

„Vy o mne víte?" Rozšířil oči překvapením, „Mohlo mne to napadnout." 

„Proč myslíte?" Pokračovala Avery, stále se zavřenýma očima. 

„Lovíte zde náhodně, nebo jste čekala, že ulovíte mne?" Odvětil značně ironicky.

 „Čekala jsem, že ulovím vás!" Usmála se a konečně se mu zadívala zpříma do očí. Dalo jí ale hodně sebeovládání, jen tak nahá ležet, když ji jeho pohled propaloval až do morku kostí.

 Nicholas pevně semkl rty. Měl vztek na sebe, i na ní. Na ní, za to, jak se v ní mýlil. A na sebe, že ji nedokáže odolat. I když by měl. Měl by vzít nohy na ramena, ale toužil po ní.

 „Dobrá!" procedil nakonec skrz zuby a sáhl ke knoflíčkům svého kabátce, „Stanete se mojí milenkou, lady Avery. Ale nic víc, po vás nechci." Rozepnul svůj kabátec, odhodil ho stranou a začal si rozepínat knoflíčky košile.

 „Nic jiného neočekávám, lorde Nicholasi."

 „To je dobře. Protože nic jiného, než tělesné uspokojení, ode mne nedostanete!" odhodil svou košili a Avery potlačila povzdychnutí, když odhalil svou mohutnou hruď.

 Pak sundal své boty, a sáhl ke svému opasku. Když před ní po chvíli stanul zcela nahý, Avery rozšířila oči úžasem. Věděla, že její muž je krásný, ale byl ještě dokonalejší, než si pamatovala.