24.

157 13 2
                                    

Jakmile toto dořekla operátorka myslela jsem si, že mě jebne. Rychle jsem se nalíčila a oblékla. Chytla jsem taxík a právě teď mířím do Pražské nemocnice.

„Dobrý den, Barbora Medjmedjová, kde leží Sofian Medjmedj?" Vychrlím na recepční, která na mě chvilku nechápavě kouká a pak mi dá kartu k pokoji.

Běžím po schodech světelnou rychlostí, že kdyby mě viděla má bývalá tělocvikářka, tak se podělá.

Jsem před pokojem, tudíž se trochu zklidním a tiše vcházím dovnitř. Je tam Sofi..

„ahoj lásko.." zamumlá Sofi rozespalým hlasem. U toho se pokusí i o jakýsi úsměv, ale snaha se cení.

Jdu opatrně k němu a obejmu ho. „Nebolí tě mé objetí někde?" Ujistím se aby jsem mu třeba něco neudělala.

„Ty vole brácho žiješ?!" Rozrazí se dveře a v nich se objeví.. Ben?! Ben Cristovao?!  Co ti jebe brácho. Crazy to je.

„Ehh no jak vidíš tak žiju. Jo tohle je má přítelkyně, Bára." Pokusí se zazubit Sofi a Ben na mě docela klidně mrkne a zazubí se.

„Paní Medjmedjová?" Zavolá na mě doktorka na chodbě, když si jdeme s Benem pro kafe. Ben se pousměje na tím "medjmedjová"

„Ano?" Otočím se na sestřičku
„Vašeho manžela pustíme pozítří, ještě ho necháme na pozorování. Utrpěl pouze menší zranění na ruce a na břiše." Usměje se sestřička, která se otočí na patě a rychlým krokem odchází.

Poznámka autorky:
Baví vás ještě tato ff? Myslíte že má cenu ještě pokračovat?

VMBR- fanfiction/ Sofian MedjmedjKde žijí příběhy. Začni objevovat