VMBR- fanfiction/ Sofian Medjmedj

39.

Po chvíli jsem vyšla z koupelny, připravena všechno říct Petrovi, ten avšak ležel na kuchyňském stole, nejspíše spal. Tím pádem mi nezbývalo nic jiného než se jít projít.

Nutno říct že to v Brně nějak extra neznám, ale věděla jsem, že si poradím. Proto jsem se oblékla, nazula si boty a odcházela z bytu.

Napadlo mě se podívat, na to jestli mi Sofi třeba nevolal nebo něco takového. Byla jsem lehce zaskočená, když jsem viděla, že od něj nemám ani jedno oznámení, ale nějak extra jsem to neřešila.

Ačkoliv jsem s kouřením přestala před třemi lety a věděla jsem, že se z jedné cigarety znovu stane závislost, i tak jsem došla na nejbližší benzínku a koupila si zlatý Marlbora a zapalovač.

Hned jak jsem vyšla z budovy, která je otevřená 24/7, vložila jsem cigaretu mezi rty a zapálila jej. S prvním potahem odešly všechny problémy a já měla pocit, jako kdyby zmizely někam daleko a naivně jsem si myslela, že se už nevrátí.

Po asi dvouhodinovém procházení se po Brně, se z jedné cigarety stala krabička a už zbývaly pouze dvě cigarety. Lehce jsem se proklela a odhodlala jsem se jít zpět k Petrovi na byt.

Procházela jsem Brněnským parkem, doufajíc že mě tu nikdo nezabije.

Osvětlení pouličních lamp, zářilo minimálně, takže nebylo vidět ani na krok. Za to slyšet ano. Po chvilce rychlé chůze jsem za sebou začala vnímat kroky, které byly blíž a blíž a já se oprávněně bála, že mi dotyčná osoba podřízne krk.

Postavu jsem za sebou viděla pouze trochu, vzhledem k tomu, že byla tma jako v pytli. 

Moji rychlou chůzi avšak zastavila temná postava, nebo spíše její ruka. Byl to muž.

V tuto chvíli jsem ztrácela snad všechny životní naděje..