Cat Lover [Ereri/Riren]

25.

"Kurde Erene vstávej... Bolí mě z tebe celej člověk" řeknu mu a začnu do něj prstem popichovat

On však jen nespokojeně zamrčí a pomalu pootevře oči. Chvíli se zmateně čumí kolem sebe, ale potom se podívá na můj nasupený ksicht a okamžitě se zvedne.

"Jé, promiň... nevěděl jsem že jsem usnul... na tobě" řekne trochu nervózním hlasem a zívne si. "Jdu si ještě lehnout..." řekne a doslova mě vytlačí z gauče.

"Tak dobrou no..." řeknu potichu, vstanu z gauče a vydám se do ložnice. Před dveřmi se ale ještě zastavím a povzdechnu si. "Zítra jedeme na výlet... tak si ráno sbal věci na převlečení a... radši si vem i hygienické potřeby" řeknu potichu, než se zavřu do pokoje.

Eren

Počkat... cože?! Jak jako výlet? A proč si mám brát toto všechno? To je divný... něco mi tu nehraje. No nic... asi se to dozvím až ráno, teď je čas jít spát.

Lehl jsem si pohodlně na gauč a zakryl se dekou. Pomalu jsem začal zavírat oči a usínat.

2:28am
Ostře jsem otevřel oči a prudce se posadil. Z nějakého důvodu jsem se probudil hrozně spocený a po tvářích mi tekly slzy. Sám sebe jsem vylekal. Asi noční můra nebo tak...

Pomalu jsem se zvedl a plouživým krokem se vydal do kuchyně pro vodu. Jenže jsem fakt smolař, tak jsem  zakopnul o práh a hodil ukázkového placáka na zem.

" Tvvole Erene, ty jseš kokot " řeknu si sám pro sebe a sednu si na podlahu, protože nemám skoro sílu vstanout. Najednou uslyším, jak se od mého pokoje rozrazí dveře a do kuchyně přiběhne Levi se sklopenýma ušima a ocasem mezi nohama. Jakmile mě ale uvidí, zatváří se jak kakabus a pozvedne obočí.

" Můžeš mi kurva vysvětlit, co tady sakra děláš? Ještě k tomu ve dvě ráno? " řekne takovým chladným hlasem, až mě trochu zamrazí.

" Promiň... šel jsem si pro vodu a zakopl jsem "

" A proč tu tak sedíš? "

Trochu se zarazím... jasně že tu sedím, protože jsem pár dní skoro vůbec nejedl a nemám ani trochu síly.

" Nooo... Ehm... "

Levi protočí očima a nabídne mi pomocnou ruku, kterou samozřejmě přijmu a pomalu se postavím. Slušně Levimu poděkuju a věnuju mu jemný úsměv. Z jeho strany se mi však dostane celkem smutný a naštvaný pohled. Ani se mu nedivím, jestli mám být upřímný.

" Erene, pokud nezačneš jíst... nebudeš mít sílu ani vstát z gauče... " řekne Levi, než se otočí a vydá se do pokoje.

Jen se trochu zamračím. Dělá jak kdybych to sám nevěděl... ale já s tím nic udělat nemůžu. Anorexie se nedá vyléčit lusknutím prstu. Je to silná psychická nemoc... takže bohužel!

Vezmu si sklenici z vrchní dřevěné police a napustím si studenou vodu. Odejdu i s pitím do obyváku a sednu si na gauč. Pomalu začnu usrkávat vodu a přitom přemýšlet.

Proč se tohle vše vlastně děje? Nemám k tomu žádný důvod... vždy jsem byl celkem šťastný, ale teď najednou... mám pocit že je něco moc špatně.

Zatřepu hlavou a radši nad tím nepřemýšlím... odložim sklenici na stůl před gaučem a opět si lehnu.

Bohužel už za celou noc moc nenaspím...

Ahuuj! Tady nová kapitola. Uživejte!