3.

65 8 0
                                    

Ráno jsem se probudil celý polámaný. Bolely mě záda a třeštila mi hlava.

" Tak do školy dneska nejdu " řeknu a bolestně se chytnu za hlavu.

" Levi? " Zakřičel jsem přes celý dům, ale nic se neozvalo. Opatrně vstanu a dobelhám se do obýváku. Tam taky není.

Pro představu, mám propojenou kuchyni a obývák, navíc tím že bydlím v Tokijském bytě mám obrovské okno přes celou stěnu.

Podívám se tam a uvidím Leviho, který se kouká přes zataženou záclonu ven

" Uhm... Levi? Proč se koukáš a přitom máš prostrčenou hlavu přes ty zác- " nedořeknu to, protože se podívám taky. První sníh...

Kdyby vás to zajímalo, miluju sníh, a celkově vlastně celé vánoce.

Začnu tam skákat jako kdybych utekl z psychiatrické léčebny. Jsem blázen, já vím.

Dobře, sice skipnu školu, ale ven musím jít na 1000%

Oblékl jsem si teplou bundu, oteplováky, rukavice, čepici a šálu, bleskovou rychlostí jsem popadl Leviho, klíče a zamknul. Utíkal jsem po schodech a divím se že jsem se nerozjebal.

Otevřel jsem, skočil jsem do hromady sněhu před panelákem... ale zapomněl jsem že Levi nemá rád vodu, takže nemá rád ani sníh.

"Levi...? Žiješ? " Zeptám se nejistě. Kdyby jste se ptali proč se tak blbě ptám tak proto že jsem ho trošku zalehl sněhem.

Uslyším jen hlasité mňoukaní pod mým těžkým tělem.

"Ježíš promiň, to jsem nechtěl. Nedošlo mi že nemáš rád sníh" začnu se mu omlouvat.

"Jo jsem magor... sorry bráško" řeknu a zabalím si ho do mojí šály, kde by mu mělo být teplo.

Povzdychnu si a vydám se projít do parku. Naneštěstí jsem zapomněl, že tady chodí hodně psů a já mám v šále zabalenou kočku. Sakra...

Potkaly jsme několik psů, ale kupodivu se Levi docela ovládal. No... roztrhal mi šálu, ale ta se zašije. Teď už jsem na cestě domů. Jdu po zmrzlém chodníku, když v tu chvíli cítím jak se Levi začne vrtět.

" Co se děje Levi? Žádný pes tady není... " řeknu a dám si ho blíže k obličeji. On vystrčí svoje mrňavé pacičky a dá mi je na pusu.

Roztomilostí se mi podlomí kolena, až si musím sednout na lavičku.

" Jsi tak roztomilí Levi " řeknu a nějakým způsobem ho obejmu. Začne vrnět a já se lehce usměju.

O 30 minut později jsme už oba dva doma. Levi usnul na mojem břichu a já se koukám na televizi, konkrétně na Simpsny.

" Ach jo... jak je možné že Armin někoho má, Mikase se prý někdo líbí, Sasha má nějakého toho Nicola a já jsem pořád sám " řeknu nešťastně. Levi zvedne hlavu a zvědavě se na mě podívá.

Zdá se mi to, nebo mu tak zvláštně zajiskřilo v očích?

Cat Lover [Ereri/Riren] Kde žijí příběhy. Začni objevovat