Cat Lover [Ereri/Riren]

10

Nikde, ale doslova nikde jsem nemohl najít Leviho. Všiml jsem si toho, když jsem chtěl jít spát. Bylo už fakt pozdě večer, takže jsem unaveně vstanul z gauče a šel hledat Leviho s pomocí mojí lampy v mobilu. Hledal jsem a hledal, ale nic jsem neuměl najít. Začal jsem být dost zoufalí. Když v tom jsem uviděl něco, co mi naprosto změnilo život. Doslova...

A while ago

" Levi! Levi! Notaaak brácho, kde jsi " řeknu téměř zoufale. Neumím ho najít, nevím kde je. Hledal jsem v obýváku, kuchyni, ložnici i koupelně ale nikde nebyl. Myslel jsem si, že se rozbrečím. Měl jsem ho hrozně moc rád. Nějakým zázrakem mi dost pomohl, ale teď tady není.

Šel jsem prohledat šuplíky, ale opravdu nikde nebyl. Nezvládal jsem to... došel jsem do kuchyně a z takové malé dírky ve stěně jsem vytáhl žiletku.

Zase ta bolest, strach a úzkost. Zase ta prokletá samota. Zase ta debilní ztráta někoho, koho máte rádi. Chtěl jsem vidět svou krev, která mi bude téct po rukách. Miloval jsem sebepoškozování... ale nikdo o tom neví. Vždycky mi všichni říkali, že je to zbytečné a nevede to nikam, ale v tu chvíli se na nic jiného než je vámi vytvořená bolest nezmůžete.

Nebyl to jediný způsob. Často jsem pěstmi bouchal do zdi, dokud mi nezačala téct krev. Jsem psychopat, já vím...

Žiletku jsem si přiložil k ruce a chtěl to udělat jenže...

Present

" Přestaň! " zavolal neznámí hlas, který se nacházel někde blízko mě. Zamrzlé jsem a pomalu se otočil. To co jsem uviděl...

Stál tam chlapec s havraníma vlasama. Měl stejné oči jako Levi... a hlavně měl černé uši a ocas. Neko? Asi

" Kdo jsi? " zeptám se celkem vystrašeně. Nechápu to... asi mám vidiny nebo výčitky svědomí.

" Poslouchej mě, bude to asi znít divně... ale já jsem Levi. A-Ale teď není čas na vysvětlování. Polož tu žiletku a přijď blíž " řekne údajný Levi. Nejspíš tomu i věřím, protože kdo by to asi tak byl co.

Žiletku jsem pomalu ale jistě položil na kuchyňskou linku a šel o krok blíže v Levimu.

" Já... vysvětlím ti to, dobře? " zeptá se nejistě. Já jen přikývnou a jdu za ním do mojí ložnice. Sedneme si na postel a on začne vyprávět.

" Takže... aby bylo jasno. Celý můj příběh se odehrává v podzemním městě. Byl jsem malý, když má matka a můj otec odjeli na dovolenou do Thajska. Staral se o mě můj strýc... Kenny. Neměl mě rád, protože jsem prý vše pokazil. Nikdy neřekl co to přesně bylo... a tak mě prodal na černém trhu vědci, který se jmenoval Grisha. Testoval na mě látky, když ze mě udělal omylem kočičího hybrida. Mohl jsem se proměňovat, což bylo někdy fajn. Ale  musel jsem utéct. Když se mi to povedlo, zjistil jsem že je venku zima. Schoval jsem se tedy tady před ten panelák, když ses objevil ty. Jsem ti hrozně moc vděčný, protože bych tam jinak umrznul k smrti " řekne Levi. Tohle... tohle mě hodně zaskočilo. Ještě když řekl Grisha...

" Jak se jmenoval ten Grisha přijmením? " zeptám se Leviho. On se jen zymslí.

" Promiň, ale to opravdu netuším " řekne a já si to celé projdu v hlavě. Poté udělám něco, co jsem udělat prostě musel. Obejmul jsem ho.

" To je mi líto Levi " řeknu tiše, má to celkem těžké...

Taaak a já jdu spát 💀😂 Nějaká drama musí být ne? To se ještě dočkáte

Dobrou noc a hlavně sladké sny ❤️‍🔥