Mission Impossible

6

,, Co máš proti Jisungovi? Vypadá, že je vpoho."
Felix byl obeznámen staršího postojem vůči veverčákovi, ale neznal příčinu. Co se muselo odehrát mezi těma dvěma, aby to v starším tak vřelo jakmile měl být v blízkosti modrovláska ?

,,Všechno," argumentoval Minho.

,, Hmm myslel jsem, že přiješ s kretivnější odpovědí-"

,, Pšš"

Minho viděl vzdálenou postavu hlídače kolem plotu.

,,Přes ten plot se dostane jen jeden z nás, udělám ti stupínek a odlákám pozornost toho hlídače."

,, Fajn, ale bacha na kamery."

Felix pomohl Minhovi přes plot a nenápadně se vzdálil a schoval do trávy a začal vydávat zvuky kotěte.
Minho ho s povzdálí druhé strany plotu pozoroval a nevěděl jestli to myslí jako vtip nebo ne. Ale samozřejmě to účinek mělo. Minhovi si podařilo z mimo dosahu kamer se dostat nenápadně k hlídači a poslat ho ke spánku. Převzal si jeho uniformu a vešel dveřmi do domu.

Potřeboval se dostat do řídícího systému, který byl v pracovně.
Díky svému kostýmu prošel bez povšimnutí okolo dalších dvou hlídačů až do pracovny.

,, Seugmine, kde mám hledat?"

,, Vedle stolku za obrazem- nějakého
ovoce to je?"

Minho se rozhlédl a našel obraz, kde se opravdu za ním vyskytoval. Až na jeden problém.

,, Dobře lidi, vypadá to tady budu potřebovat někoho dalšího. Felixi, budeš sem muset jít."

,, Rozumím. V tom případě pojďte někdo sem, potřebuju někoho, aby mi pomohl přelézt plot."

,, Já jdu." Ozval se Jisung.

Netrvalo dlouho a Felix viděl Jisunga, jak k němu běží.

,, Aha už to vidím. Tak jo, udělám ti stupínek, pojď sem."

Jenže Felix ho zastavil. Jisung na něj nechápavě hleděl.

,, Jdi ty, jseš v tom víc zkušený."

Nečekaný převrat, ale Jisung nad tím jenom pokrčil rameny a nechal si pomoct od Felixe přelézt plot. Nenápadně se proplížil dovnitř šel podle plánku domu za Minhem.
Jakmile otevřel dveře do pracovny, kde byla osoba s velmi známými fialovými vlasy.

,, Co ty tu děláš? Kde je Felix?"

,, Klídek bručoune, Felix mě poslal místo sebe. Tak s čím potřebuješ pomoct?"

Starší protočil oči a vrátil pozornost k sytému před ním.

,, V ložnici je zapnutý alarm, jakmile tam někdo vejde, tak se spustí. Můžu ho odsud vypnou, ale na krátký čas. Potřebuju, aby si se přes větrací šachtu dostal až nad pokoj. Až tam budeš, tak vypnu alarm."

,, Jo to bude brnkačka."
Jisung odstranil poklop od ventilace, ale zjistil, že se tam úplně nedostane.

,, Pojď sem a pomoz mi," poručil Minhovi.

,, To to nezvládneš sám? Cs~"

,, Přestaň remcat a jdi mi pomoct. Čím dřív to budem mít z krku, tím líp." Mladší probodl Minha pohledem a ten pouze prokroutil panenky a šel mu pomoc.

Minho se tedy malinko sehl a ze svých rukou udělal stupínek. Jisung díky tomu mohl už hladce vylézt ventilací.

,, Až tam budeš, dej vědět." Zakřičel Minho na Jisunga. Vzato ten druhý si jenom odfrkl. ,, Ne vole, budu mlčet."

,, Tak jo, jsem na místě."

,, Dobře, máš minutu. Tři, dva , jedna.. teď!"

Jisung seskočil na podlahu s tím, že jeho zlomil žebra hodně poděkovaly.
Očima sledoval místnost, kde by se pravděpodobně mohl nacházet sejf. Nikde nic podezřelého bohužel neviděl.

,, Hele nevzpomínáš si náhodou jestli nebyla zmínka o tom, kde ten sejf j-"

Zavrzaní podlahy pod nohou vypovědělo o všem.

,, Mám to."

,, Tak dělej, máš půl minuty."

Jisung odklopil parkety, pod kterými se nacházel sejf. Přiložil k zámku ucho a poslouchal.

,, Máš to? Nezbývá moc času-"

,, Pšš!"

Minhovi na druhé straně začínali docházet nervy, koukal na hodinky, které odbíjely vteřiny. Měl chuť řvát do sluchátek na mladšího, ale věděl, že by situaci nijak neulehčil.
Začali odbíjet poslední vteřiny.
Deset, devět, osm...

Minho pořád nedostal žádnou odezvu od Jisunga.

tři, dva, jedna.

Alarm byl znovu obnoven a vše bylo v tichosti.

Po nějaké době z ventilací šachty nad ním zmizelo víko a místo něj se objevil známí ksicht s poťouchlím úsměvem.

,, Jak jsem říkal, brnkačka."

,, To se neumíš ozvat?! "

,, Aww~ že by se tady někdo o mě bál?"

,, Nebál jsem se o tebe, ale o to, že pokazíš celou akci."

Mladší pouze protočil očima a připravoval se ke seskoku, ale v tom si vzpomněl, jak se mu naposledy ozvaly žebra.

,, Mohl by jsi mi pomoct slézt?"

Minho měl na jazyku spoustu narážek, ale ty spolknul jakmile spatřil mladšího obličej. Žádný ksichty, pouze vážně položená otázka.
Proto se připravil Jisunga chytat.

,, Skáču!"

Minho chytl Jisunga do náruče s tím, že Jisung zkřivil obličej bolestí.

,, Dík."

Co mu je?