Zdravotnická láska

7.

Doběhla jsem na oddělení a slyšela jsem řev, utíkala jsem do pokoje Amélky. Viděla jsem tam toho chlapa z obrázku. Ale jak to? Držel Amélčinu mámu. „Hej, co se tady děje?" Otočil se na mě. „Ty se do toho neser krávo!" Žďuchl do mě. „No to teda budu! To seš chlap, že se dotkneš ženy?" Vrazila jsem mu pěstí do nosu, vzhledem k jeho váze ho to nesložilo. Vytáhl nůž, ohnal se a tím mi pořezal ruku, naštěstí nic jiného. Spadla jsem na zem, chtěl pokračovat, to už se ale přiřítili security, chytli ho já se zvedla ze země a ten nůž mu vytrhla z ruky zdravou rukou a hodila ho na zem. A už si jenom přidržovala ránu pláštěm. To už přiběhli Marek s Tomášem. Tomáš si mě všimnul a běžel zamnou. „Jsi v pořádku?"
„Jo, jenom mi zabodl nůž do ruky, strašně to teče" podíval se na toho chlapa, kterého odvedla security. „Podívám se ti na to, pojď"
„Vždyť Amélka je teď dů-"
„Marek, tady zůstane však ti to prosakuje přes ten plášť" chytil mě za pas a pomalu jsme šli do ordinace. Cestou jsme potkali Matyho.„Proboha živého co se ti stalo?"
„To nic Maty"
„Jen se pochlub, bránila malou holku"
„Ty zachraňuješ každého"
„Je to moje práce" usmála jsem se. Došli jsme do ordinace. „Tak si sedni na lůžko" nachystal si vše potřebné a přišel ke mně „Tak ukaž" dala jsem pryč ten plášť. „Páni, doufej že to není na šití" Vyčistil mi to a naštěstí to na šití nebylo. Obvázal mi to obvazem. „Hotovo, co jsi prosím tě blbla?"
„Neměl vůbec proklouznout, Amélka bude mít trauma"
„Postarám se o ni slibuju"
„Děkuju" podívala jsem se na Tomáše, který se začal ke mně přibližovat, až propojil naše rty. Jeho rty byly strašně měkké a nadýchané, strašně dobře se s ním dalo líbat... ALE NEDALO! On má snoubenku, tohle musím zarazit! Odtrhla jsem se od něho. „Promiň" zvedla jsem se a utekla z ordinace. Cestou jsem potkala slečnu Konečnou. Ta mi tady chyběla. „Slečno Černá, to jste opravdu přehnala! Proč jste nezavolala security? Ohrozila jste několik životů!" podívala jsem se na ni „Pardon, ale kdybych nezasáhla, tak příjde o život daleko více lidí."
„To mě nezajímá, od toho je tady přímo security. Víte co? Máte padáka! Vypadněte!" otočila jsem se a šla jsem do šatny. Po cestě jsem potkala Péťu. „Petře, můžeš mi říct, proč jsi ten obrázek nedal chlapům z ochranky? Ten chlap se sem dostal! Chápeš to! Amélka bude mít trauma!"
„Promiň já se trošku zapovídal a zapomněl na to"
„Péťo, tohle jsi podělal." Pokračovala jsem do šatny, kde jsem převlékla, vzala všechny věci a šla jsem domů. Cestou jsem se stavila do mamčené kavárny. „Ahoj mami" všimla si mě. „Elen, proč tak smutně? Nemáš být v práci? A co se ti stalo?"
„Vyhodili mě, proč? Bránila jsem malou holčičku před agresivním otcem, vytáhl na mě nůž, naštěstí to schytala jenom ruka. No a že jsem ohrozila prý malou holčičku, takže proto."
„Tak si sedni, udělám ti čokoládu a babička donesla tu borůvkovou buchtu a Bára tu její roládu bez mouky."
„Joo, děkuji" odložila jsem bundu a sedla si. Podívala jsem se na telefon, nic nového. Tak jsem zavolala Matymu. „Čau Maty, mám špadný den, dojdeš? Jsem v mamčiné kavárně"
„No, že váháš. Budu tam do 10 minut!" Telefon jsem položila a dala ho na stůl. To už mi mamka donesla dobroty. „Děkuju maminko!" Horká čokoláda se šlehačkou a babiččiny a švagrové mňaminy je to nejlepší na zlepšení nálady. Když jsem to dojedla přišel Maty. „Čau, tak co se děje?" řekl lítostivým hlasem. „Vyhodili mě z práce" usrkla jsem si čokolády. „Si děláš srandu, kvůli čemu?" chtěla jsem něco říct, ale přišla mamka. „Je, Maty ahoj jak se má maminka?"
„Ahoj Vladi, už líp. Elen ji zachránila"
„Já vím, psala mi, ke konci týdne se u ni zastavím. Co si dáš?" vzala můj talíř. „Poprosím to co Elen." Mamka se usmála a odešla. „Tak pokračuj" usrkla jsem si a začala jsem. „Vyhodila mě Marcela, protože jsem prý ohrozila, všechny okolo."
„Tak je ona blbá, neví o co přichází" přišla mamka a donesla Matymu to samé co mně. „Děkuji" mamka odešla. „Ale největší fuck up, líbala jsem se s Tomášem, ale zarazila jsem to včas"
„S TÍM TOMÁŠEM?!" Všichni se na nás podívali. „Jo, s tím a neřvi"
„Ty jsi blázen, ty víš co ti udělala Nikola a přesto, to děláš"
„To on, já nechtěla, ani nevíš jak mě to sere."
„To se musí zapít." Maty všechno do sebe kopnul až se divila. Zvedl se, chytl mě za ruku, málem jsem nestačila si vzít moje věci. „Čau mami!" Zařvala jsem na mamku a utíkala s Matym „Zastav! Dám si bundu, však je zima" Maty zastavil a já si dala tu bundu, co jsem držela v ruce. Hodila jsem batoh na záda. „Tak pojď!" Táhl mě za ruku.