56

793 54 21
                                    

Namjoon sundal ruku z mé pusy a otočil se se mnou, nepřestávaje mě hrubě držet s propletenými prsty za ruku. Byl to Yoongi. Ani si nedokážete představit, jak moc rád jsem ho viděl.

„Ty?” pobaveně se uchechtl, „Tebe vyřídím hned.” pustil mou ruku.

Neutekl jsem. Ne, když se Namjoon rozešel proti Yoongimu. Tohle nedopadne dobře. Ano, upřímě jsem se o Yoongiho bál. Tehdy na těch záchodech, když jsem s Namjoonem ještě chodil.. Pár ranami Yoongiho složil.

Když jsem se s Jiminiem rozloučil, rozešel jsem se domů. Otočil jsem se ale, abych se na Minieho mohl ještě jednou podívat. Všiml jsem si ale Namjoona, který k němu rychlým krokem šel. Zastavil jsem se a díval se za nimi. Jiminie o něm ještě nevěděl. Díval se do země. Když ho ale Namjoon hrubě chytil, něco mu očividně ne dvakrát milýho řekl, dal mu, na někoho, jako je Jiminie, až moc silnou facku a pak ho hrubě políbil, došlo mi, o co jde a vydal jsem se rychle za nimi.

Když jsem za nimi přišel, byli zády ke mě. A Namjoon zrovna Jiminovi zacpal pusu. Můj vztek k tomu hajzlovi ale překonal svůj pohár, když jsem uslyšel, co mu Namjoon pak řekl. Zasáhl jsem.

Tohle jsme si nedomluvili, Namjoone.*

Namjoon se ke mě rozešel a připravoval se k první raně. Ano, je vyšší než já a možná i silnější, ale jestli se nechám, ublíží Jiminiemu. A to nesmím dovolit. Mou výhodou je to, že si ten tupec myslí, že se neumím bránit.

Tak to mě neznáš, hochu.

Tehdy na těch záchodech jsem se nechal. Tehdy jsem si to ale zasloužil. Dneska mu ten hřebínek sundám.

Napřáhl se, že mi dá pěstí. Já jeho ránu ale vykryl a silně jsem ho nakopl do boku.

Taekwondo jsem dělal na základce a střední, právě proto měl Jimin hodně modřin vždycky, když jsem ho na základce zmlátil. Tehdy jsem ho měl jako boxovací pytel a zkoušel jsem si na něm, co umím.

Teď už žádný bojový umění nedělám, zato chodím pravidelně do posilky a dělám jiný sporty, nehledě na to, že přímo tělocvik učím. Z taekwonda si ale dost toho pamatuju, což teď taky nebylo úplně ke škodě.

„Ty hajzle...” zavrčel, když se pokusil v sobě udusit bolestný sten a krátce se chytil za bok, než po mě ještě víc agresivněji vystartoval. Tím nakopnutím jsem ho dost nasral. Věděl jsem ale, že ho ten kopanec bude ještě bolet.

Znovu jsem vykryl ranu pěstí a tentokrát ho odkopl, což ho donutilo o pár kroků ustoupit. Zarazilo ho to, než se na mě podíval snad ještě vražedněji.

„Ty zmrde..” zavrčel temě, „,Tohles dělat neměl..” a s těmito slovy na mě znovu vystartoval. Jeho agresí jsem se ale nenechal rozhodit - vidí rudě. A to je naopak znovu má výhoda.

Popadl mě a chtěl se mnou hodit o zem, ale využil jsem toho, že je tak blízko a ubalil jsem mu takovou, až jsem ho na chvilku vypl. Kvůli tomu se zapotácel a to mi už stačilo ho odkopnout a nakonec to byl on, kdo skončil na zemi. Snažil se zvednout, ale přešel jsem k němu a ještě jednou ho trochu kopl. To ale stačilo k tomu, aby se mu zase podlomily ruce a on znovu spadl.

„Di do prdele.” řekl jsem klidně, ale nevlídně, „Di do prdele a na Jimina už ani nehrábneš, rozumíš mi?” trochu jsem ho ještě jednou kopl, čímž se rychle vyhrabal na nohy a utekl, srab. Nešlo si ale nevšimnout, jak na jednu nohu trochu kulhá z prvního kopance.

Byl jsem k Jiminiemu zády a když ten debil utekl, otočil jsem se k němu.

„Jsi v poh-” chtěl jsem se zeptat vlídně a starostlivě, zarazil jsem se ale, když mi Jimin najednou okamžitě doslova skočil kolem krku a zavrtal mi hlavu do ramene.

Prvních pár sekund jsem nebyl schopný cokoli udělat. Ucítil jsem na místě, kde měl obličej, vlhko. Nahlas vzlykl. Tiše mi plakal do ramene a odmítal se mě pustit. I když jsem cítil víc než hřejivý pocit u srdce a dalo by se říct, že už jen díky tomu, že mě objal, jsem šťastný, nechtěl jsem to nějak pokazit. Proto jsem ho taky objal až po několika málo sekundách a zprvu tak lehce a jemě, že jsem se ho sotva dotýkal. Až postupně, když se mě nechtěl dál pustit (ne, že bych se o to snažil), jsem si dovoloval ho objímat postupně čím dál pevněji. Tolik jsem si přál ho obejmout. Tolik jsem o tom snil. Ano, je směšný, že na to, kým jsem byl, jsem snil jen o tom, abych mohl člověka, kterého miluju, takhle obejmout. A hlavně, aby chtěl i on.

Poznámka autora:
*Tady by to mohlo vyznít, že se domluvili, aby Namjoon něco nemilýho řekl Jiminovi a Yoongi Jimina pak "zachránil". Není to tak.

Dneska to je "krapet" delší. Přes 750 slov jen pro Vás. Berte to jako poděkování za tak úžasnou podporu a nádherný komenty, co nám píšete. <3

V poutech něhy - Yoonmin (18+)Kde žijí příběhy. Začni objevovat