Já ti věřila!

Dopis

"Milý tati,

 píšu ti zde z New Yorku. Jsem ubytovaný v hotelu Plaza. Rozhodl jsem se, že změním povolání a stanu se advokátem. Včera jsem splnil zkoušky a dostal se tak do týmu v jedné z nejlepších advokátní kanceláří v Americe. Vzpomínáš jak jsi mi vždy říkal, že pravou lásku poznám na první pohled? Asi jsem jí už poznal. Je to totiž vedoucí kanceláří. Jednou ti jí představím. Byl bych rád kdyby jsme se během mého pobytu taky v New Yorku viděli.

 S pozdravem Tvůj syn, Frank."

V pondělí ráno se Jack chystal poprvé do nové práce. Místo toho, aby se ale těšil, měl spíše stáhlý žaludek a nebylo mu dobře. Byl si nejistý. Nechtělo se mu tam kvůli pátku. Bál se, aby na něj Rose nějak nereagovala. Na recepci už si ho odchytla sekretářka rose Panny Milesová. "Promiňte. Ehhh..... Promiňte! Halo! Pane!" Mávla na něj. "Ahh promiňte slečno, zamyslel jsem se." Zpozorněl Jack. "Slečna Bukaterová mne poprosila, abych vám ukázala vaši kancelář." "Aha, dobře." "Pojďte prosím za mnou." Vyšla zpoza pultu a pokynula rukou. Společně nastoupili do výtahu a nechali se vyvést až do pátého nejvyššího patra budovy. Došli ke skleněným zamlženým dveřím s již Jackovou jmenovkou. "Tady máte Pane. Vaše klíče." Podala Jackovi svazek tří klíčů. "Děkuji slečno. Jen mohl bych se zeptat?" Odchytl ji ještě před tím než úplně odešla. "Ano jistě." "K čemu jsou ty další dva klíče?" Zvedl svazek a se zvedným obočím se podíval na dívku. "A ano jistě promiňte. Tohle jsem ještě nikdy nedělala. Jsem tu též nová víte." Zasmála se a zčervenala. "Chápu." Pousmál se a předal jí svazek. "No takže. Tento klíč je od vaší kanceláře. Tento je od všech zásuvek ve Vaší kartotéce a tento třetí klíč je od skříně v kanceláři, kam si můžete odkládat své osobní věci." Podala mu svazek zpět. "Dobrá, mockrát Vám děkuji slečno." Řekla hlasitě, aby ho odcházející dívka slyšela. "Není zaco." Odvětila a zašla za roh chodby. Jack se ztraceně podíval na svazek a začal zkoušet, který ze tří klíčů padne do zámku kanceláře. "Zatraceně....!" Nadával, když mu ani poslední klíč nechtěl pasovat do zámku. "Ahhh.... Sakra! Sakra." Zkoušel klíč po klíči. "Možná by to chtělo se trochu uklidnit." Ozvalo se za ním. Jack se otočil a oči se mu rozzářili. "Rose! Dobré ráno." Úsměv se mu rozlezl po celé tváři. "Dobré ráno Jacku." Opět se otočil k zámku, ale pořád mu to nešlo. Rose ho s rukami za zády pozorovala a škodolibě se smála nad jeho supěním. "Ukažte... Pomůžu Vám." Zasmála se a postrčila Jacka, aby odstoupil od dveří. Rose odemkla dveře a vešla do kanceláře. "Chtělo to jen zachovat klid Jacku." "Ano, víte neměl jsem klidné spaní. Asi to na mě nějak dopadá." Poškrábal se na zátylku a složil si klobouk s aktovkou na svůj stůl. "A co Vy tu vlastně děláte Rose?" Otočil se zpět k ní. "Víte chtěla jsem jen vědět jestli se tu naše nová posila dobře zabydlela, ale když jsem viděla, že jste ještě ani neviděl svou kancelář...." Začala se potutelně usmívat. "Velmi vtipné Paní ředitelko." Řekl sarkasticky, ale úsměv mu z tváře nezmizel. "Nuže dobrá Jacku. Mary by Vám za chvíli měla přinést žádosti o rozvody co s nimi máte udělat Vám už řekne ona. Tak ať se Vám daří." "Děkuji Rose." Ještě se na něj naposledy otočila a odešla. Jack se zvedl ze židle a začal se rozhlížet po kanceláři, aby se zorientoval.