Citáty Ze Západu Slunce.

Potřeba.

Na tomhle světě mě už nic nepřekvapí. V noci svítí Měsíc, přes den Slunce. Hodina. Minuta. A vteřina. Čas uniká příliš rychle na to, aby mě něco stihlo překvapit. Noci bývají často dlouhé, protože čekám, až se něco změní. Čekám na ten tajný průlom, který cítím, že se stane,ten, který potřebuju.

Potřebuju cítit paže kolem mých boků, cítit dech u mého krku, to brnění, které člověk cítí, když se mu napne tělo. Hlazení po páteři jemnými konečky prstů. Potřebuju cítit tu ruku, které dovolím prohlížet si mé tělo, vidět oči, které mě budou sledovat tak, jako nikdo jiný a oči, které budou způsobovat brnění po celém těle při prohlubni mezi těmito rozdílnými světy.

V noci krásné,ve dne jasné. V díře temné, na louce zamilované. Umíte si asi představit pocity, které na této louce běhají. Napětí. Překvapení. Čas. Čas. Čas. Láska?

Mráz mi běhá po zádech při jemném doteku jeho chladné dlaně, která si prohlíží mou napnutou tvář. Jeho výraz mi naznačuje, ať se více přiblížím tomuto pocitu. Dává mi najevo, že potřebuje to stejné, co já. A nepřekvapuje mě to. Nedivím se mu. Potřebuji ho. A on potřebuje mě.

Jako strom potřebuje listy. Jako sedmikráska potřebuje bílé květy, aby byla krásná. Jako ryba, která potřebuje vodu, aby přežila. Jako vesmír potřebuje planety, aby dával smysl. Vše je propojené, vše je v jednom. My dva nemusíme být rozdílní.