Večerní Austrálii jsme se dostali až na letiště. Když auto zastavilo, rychle jsem se odpoutal, čapl Archieho, svůj batůžek a vystoupil z auta. Stoupl jsem si na chodník a samou radostí jsem přešlapoval na místě. Ano až tak moc jsem se těšil na Hyunjina i když jsme se pár dní neviděli.
,,Aby ses nám tou samou radostí tady nepočůral"
,,Tatiii, vždyť ja su už velký kluk"
,,Ja vím, však já si z tebe jen střílím" usmál jsem se. Nikdy mi nevadilo když si ze mě táta něják vystřelil. Tatínek otevřel kufr od auta a vytáhl naše zavazadla kde mezi těmi velkými byl můj malý, modrý kufřík na kolečkách.
Z dálky jsem viděl přijíždět černé BMW. Hyunjin měl rodiče právníky, takže měly více peněz. Ale, Hyunjin nepatřil mezi ty rozmazlené zbohatlíky.
Podle auta jsem přesně věděl že je to on s jeho rodiči. Auto zastavilo a z něj vylezl černovlasý chlapec. S batohem na zádech. Vyšší o kousek než já, hnědé krásné oči, dlouhé řasy a plné rty a pod pravým okem jedna piha. Jo, tohle byl můj nejlepší kamarád.
Kufr jsem nechal kufrem a běžel Hyunjina obejmout.
,,Ahoj Hyunjine"
Černovlásek nebyl moc na fyzický kontakt, ale já byl opakem, strašně jsem ho miloval. Vždy mi objetí opětoval, ale dneska to bylo jiné stál, ruce podél těla. Zmohl se jen na krátké ,,Ahoj Lixi" tuhle přezdívku mi dal on, byla hezká a ja ji měl rád.
,,To by asi už stačilo" řekl trošku nabručeně, pustil jsem se ho tedy a podíval se mu do obličeje. Usmál jsem se na něj. A dal prostor mému velkému úsměvu.
,,Promiň, jen jsem se na tebe strašně moc těšil" pípl jsem směrem k němu. Na to mi odpověděl jen krátkým zamručením. Rychle jsem běžel pro kufr a společně s Hynjinovýma a mými rodičemi jsme se vydaly do útrob budovy letiště. Abych mohl být co nejvíce se svým společníkem, rychle jsem jej doběhl a šel vedle něj.
,,Tak jak se těšíš Hyun? A jak si užíváš prázdniny? Já se nemohl dočkat až se zase uvidíme, naše společná dovolená. No není to super! Až spolu budeme stavět hrady z písku koupat se v moři, jíst zmrzlinu" chrlil jsem na něj jednu otázku za druhou. Měl jsem nespočet otázek na něj, protože jsme si vždy říkali co jsme dělali i když jsme se pár dní neviděli. Hlavu jsem otočil na něj, tak divně, spíš opovrhavě na mě koukal, z tváře jsem mu nevyčetl nic. Byl jako kámen. Jeho tvář nezdobil ten hezký úsměv s řadou bílých zubů.
,,Jo celkem jsem se těšil, ale to co budeme dělat tam můžeme dělat přeci jen i tady v Australii a prázdniny? Uběhl týden co jsme se neviděli Lixi, nic moc jsem nestihl a nebyla to žádná dlouhá doba. Byli jsme pár dní u prarodičů, kde byly i moje sestřenice. Bylo to fajn vidět svoji rodinu po dlouhé době"
Když to dořekl odešel zpět za svými rodiči, asi jsem moc mluvil, nebo nemá dobrou náladu. Možná ho otravuju. Povzdechl jsem si. Tak moc jsem se na něj těšil. Ale moje optimistická hlavička říkala že jen nemá dobrý den a dovolená určitě bude stát za to. Ale nebudu lhát celkem mě to rozesmutnělo.
Po odbavení jsme si zašly do malé restaurace na letišti. Rodiče spolu o něčem horlivě diskutovali a já jsem seděl naproti Hyunjinovi.
Bylo mezi námi ticho, které jsem nesnášel takže jsem začal konverzaci.
,,Vzal jsem nám s sebou do letadla UNO! A nějáký naše oblíbený hry co u nás hráváme. Jo a taky jsme s mamkou koupili nám oboum stejný kšiltovky. Jsou ale teď v kufru tak až budeme tam tak ti ji dám." Měl jsem strašnou radost, budeme mít s Hyunjinem na dovolené stejné kšiltovky. Vlastně je můžeme spolu nosit všude.
,,Ty taháš s sebou i toho medvěda Felixi?" Zamručel a vše co jsem mu řekl odignoroval.
,,Umm Archieho jooo, líp se mi s nim spí"
,,Ach bože Lixi" povzdechl si a ironicky se uchechtl.
,,Co? Co se děje?" Podivil jsem se a to dost, Hyunjinovi to nikdy nevadilo, věděl že Archie je pro mě pečenej vařenej. Bral jsem ho i k němu když jsme spolu měli přespávačku.
,,Felixi nejsi malý děcko, vzpamatuj se proboha" to byla pro mě rána do srdce, srdcem mi projela taková nepříjemná bolest. Zabolelo mě to, pípl jsem jen tiché ,,Promiň" a Archieho schoval zase do batohu. Snažil jsem se potlačit ty slzy které se mi draly na povrch.
Proč to řekl? Tohle není můj hyung. Co se s ním stalo? Proč je takový?
Slzy jsem nahradil velkým úsměvem a napil se ze své skleničky džusu, nechtěl jsem aby někdo něco poznal. Nechtěl jsem brečet, ale bolelo to.
Než jsem se nadál procházeli jsme velkým tunelem do letadla. Na všechny konverzace s Hyunjinem jsem se snažil něják zapomenout a snažil se být trošku pozitivní. Nechtěl jsem kazit rodinnou dovolenou.
Držel jsem svoji maminku za ruku, vždycky z ní sálalo takové příjmné teplo a taky jsem se nechtěl někde ztratit.
Než jsme nastoupily rychle jsem doběhl za Hyunjinem. ,,Umm hyung až budeš chtít, tak příjdi můžeme si zahrát to UNO! nebo jinou hru kterou vybereš" na to mi odpověděl jen krátké ,,Fajn".
Myslel jsem si že se na me aspoň usměje, ale nic takového se bohužel nestalo. Pff co jsem taky zrovna dneska od něj mohl čekal že?
V letadle jsem seděl u okna. Když letadlo vzlétlo viděl jsem jen plno malých teček. Jak ta Austrálie krásně v noci svítila.
,,Broučku, poletíme celkem dlouho, klidně se prospi. Ju? A kde máš Archieho?" maminka na mě koukala s nadzvednutým obočím.
,,Umm v batůžku" ,,Aha a to proč?" ,,Nechtěl jsem ho na letišti ztratit" ,,Dobře zlato" dostal jsem malou pusu do vlasů a pohlazení po tváři. Kdybych byl kočka tak vrním na celé letadlo.
Ale Archieho jsem z batohu vytáhl, jak už jsem říkal. Lépe se mi s ním spí a taky jsem chtěl aby zažil taky svůj první let letadlem.
A ano lhal jsem, lhal jsem svoji mamince. Nechtěl jsem, ale taky jsem nechtěl aby si o Hyunjinovi mysleli něco špatného. Díval jsem se ještě chvíli z okýnka letadla a pak se odebral do říše plného snů.
Ahh zdraviiim, druhá kapitolka je tu. Ja vím je to od Hyunjina škaredý chování. A v každý knížce je Hyunjin spíš ten co je hrozně zlý. Ale je to jen příběh tak si z toho nic neberte. Rozhodně není Hyunjin někdo špatný či bez emocí. Právě si myslím že je to strašně hodnej člověk<3
Možná by mě trošku zajímalo, jestli někoho ta knížka vůbec baví. Při nejhorším ji mohu stáhnout taky že jo😅
A jestli vás ta dějová linka aspoň trošku zaujala. Moc daleko jsme se ještě v příběhu nedostaly, ale snad mě chápete.
Za každou odezvu budu neskonale vděčná.
Mějte se krásně a naviděnou v nedělu (maybe dřív🤭)
-Jako vždy gramatiku, prosím neřešte.
Moje ubrečená, overthinking povaha vám za to určitě poděkuje😝
Při psaní mi v hlavě hrála písnička Blue Hair od TV Girl moc roztomilý💋
PA🎀
Vaše STAR★💛
ČTEŠ
Lovers from the past(Hyunlix)
Romansa,,Hyung řekni mi jeden jediný důvod proč jsi to udělal?! Byli jsme nejlepší kamarádi, tak proč?" . . . . . . . Informace o příběhu: •Příběh je boyxboy •Nic z toho co se v příběhu objevuje není skutečné •Příběh nemá za účelem někoho pošpinit či zesm...
