Sukuba: Smrt za smrt

Část 6

Otevřu dveře na dámské záchody. ,,Nino?" zvolám. Odvážit se klepat na dveře záchodů se neodvážím, ale pochybuju , že jméno Nina má hodně žen. Nina ho moc ráda nemá! Já občas taky ne a proto mám přezdívku Amy. Jenže někteří lidé to nechápou, hlavně starší . ,,Amy? Vy jste Američanka?" ,,Ne, jsem Amélie, Češka, ale nesnáším celé jméno". Ani nevíte kolik lidí se tomu divilo. ,,Ozvi se!" Ale nic. Kde může být? Co když se jí udělalo zle a je v jedné z kabinek? Jasně, i když je mladá, může se složit. Co když tajně bere drogy? I když žádné jsem u ní nenašla, ale nečmuchala jsem. A symptomy užívání taky nemá. 

,,Tady jsem!" ozve se náhle zezadu. ,,Běž dozadu". Jdu tedy a nechápu proč mají zadní vchod. Aby ženská zdrhla před dotěrným chlapem? Nebo před něčím jiným? Dojdu tam a vidím kumbál pro uklízečku. Nina stojí u něj. Tváří se ustaraně. ,,Nino? Proč jsi tu? Co skrýváš?" vyjeknu. ,,Neboj se! Dívej se, co jsem objevila" ukáže mně papírek velikosti obálky. ,,Kde byl?" ,,Na záchodě. Přečti si , co stojí na otevírání". Udělám to. Pro Ninu. Vím, že tu budeš . Daniel. ,,Kdo je Daniel?" 

,,To je ten, co nás vedl do sídla incubus. Kdybys ses víc zajímala, věděla bys to" vyčte mně. ,,Jasně. Ale oni nejsou rovna naši kamarádi" opáčím. ,,Otevři ten dopis". Nina mlčky přejde moji štiplavou poznámku. Otevře obálku a čte: 

Nino. 

Vím, že Mirek s tím nesouhlasí, ale my dva bychom se měli spojit. Incubus a Sukuby spolu sice válčili, ale už je to dávno. Proč nezakopat válečnou sekyru? Víte, že jsme taky pozvaní na večírek ohledně uctění památky jeho otce? Ještě ani neproběhnul pohřeb a už je oslava? 

Daniel. 

,,To snad ne!" zaječím. Určitě to musí být slyšet až do baru. ,,O tom nic neříkal". Nině dojde, co se chystám udělat. ,,Ne! Amy zadrž!" Ale já už letím zpět do baru. Na Ninu nečekám. Mirek sedí poklidně na stoličce a zrovna se baví s barmanem o tom, jaké pivo je nejlepší. ,,Amy! Kde vězíš?" usměje se. ,,Našlas ji?" Nina mně následuje a v ruce drž obálku . Hodí ji Mirkovi , ale ten ji nestačí chytit, ale já ano a podám mu ji. ,,Čti!" nařídím celá rudá. Přečte si to potichu a pak ji hodí na stůl. ,,A co má být?" 

,,Proč jsi nám to tajil? Že přijdou taky?" zařvu a je mně fuk, že na nás půl baru hlídá. ,,Můžeš se ztišit? Dívají se" zašeptá. ,,Jasně. Nevědí o čem se bavíme!" odseknu. ,,Mirek má pravdu. Uklidni se". ,,Jo? Nino... copak jsi taky s ním? Ne, nemůžeme se spolu bavit". ,,Proč? Máme stejný cíl. Amélie- popřemýšlej o tom" a seskočí ze stoličky. ,,A vůbec- kde ten dopis byl?" ,,Na záchodě. Daniel.. ten, co nás vítal v jejich velíně...  jsme v kontaktu" ozve se Nina rozpačitě. Mirek vyvalí oči, stejně jako já předtím. ,,To snad ne! Nino... dámy. Celé to je nesmysl. Proč bych je zval?" zaúpí. 

,,Protože se chcete usmířit?" navrhnu kysele. Natáhnu se pro svoje pití a usknu. Barman si hledí své práce a nevšímá si nás. 

,,Ne. Jsme spolu ve válce!" mračí se. Dopije pivo. ,,Nedáme si panáka?" 

,,Jo, to by chtělo. Co ty  Nino?" otočím se k ní. 

Tváří se sice dotčeně, že jsme ji sprdli, ale přijme to. ,,Prosím skotskou". 

,,Ty Amy?" zeptá se Míra. 

,,Totéž. Musím se vzpamatovat" posadím se. 

Barman nám nalije a my poděkujeme. ,,Na co si připijeme?" zeptám se. ,,Přece na lepší zítřky!" zajásá Nina. ,,Dobře" kývnu a skleničky o sebe zazvoní. Kopneme to do sebe. ,,Ta píše!" otřepu se. ,,Amy? Můžeš na chvíli ven?" ptá se Mirek. Nina hvízdne. ,,Ale večer začíná mít grády!" ,,Ne, nepůjdeme se spolu hned vyspat" zamítne Mirek a já kývnu. Následuju ho ven na rušnou ulici. Opodál má nějaká parta mejdan , hulákají a do tmy svítí cigarety. Asi mají i alkohol, jde to slyšet s cinkotu lahví. ,,O co jde?" vzdychnu. ,,Kázání?"