Ve stínu noci láska dýchá,
v temných koutích, kde duše ztichá,
plamen hoří v srdci spícím,
v poutách lží a příslibů prázdných.
Tvé oči – dvě propasti beze dna,
kde ztrácím se, když padá tma.
Dotek tvůj, jak chladný stín,
mrazí, jak dávno ztracený splín.
Sliby šeptané v srdci temném,
zapletení v noci věčném,
láska hřeje, i když pálí,
vázáni navždy v tichém žalu.
Ve světle nehledej pravdu mou,
tma je místo, kde jsme spolu,
a i když světlo zhasne v nás,
ve stínech láska najde čas.
