z toho vseho jsem se dostavala par dní, nejak mi to prislo az moc na srdce a pri vzpomince na kamilu se mi delalo zle, delalo se mi zle i z myslenky na neho , na vsechny, momentalne se nechazim v karvine konecne je volny vikend a tak jsme se s tatou dohodli ze pojedeme konecne pryc z trince, dnes je sobota a ja vstala celkem brzo, chtela jsem mit hezky den bez zadneho premysleni udelala jsem si dobrou snidani a sla jsem se koukat na nejakou pohadku do obyvaku, po snidani jsem se rozhodla ze bych se sla projit, na cersvy vzduch byl skoro rijen takze uz nebylo moc teplo ale porad se to venku dalo, takze jsem se jen oblekla a se sluchatkama jsem vyrazila ven.
v momentu kdy zaviraj dvere a otacim se, vidim ho, hej to me poser ten kluk je vsude vazne doopravdy, stoji ke me zady takze bud utecu zpatky coz by si asi vsiml nebo budu delat ze ho nevidim a proste kolem neho projdu, dobre udelame plan B proste pujdu a obejdu ho. Vydala jsem se rychlym ale potichym krokem kolem neho, uz jsem si myslela ze jsem to zvladla.
kdyz v tom slysim " heeej novakovaa nedelej ze me nevidis" rekne osoba za mnou a ja dostanu krec v obliceji, nemuzu vystat jeho hlas cokoliv " co chces sikoro?" Zeptam se jeste v klidu ale neotacim se on me dobehne a jde smerem semnou " kam jdes ?" boze muj o co se snazi debil jeden " daleko od tebe " reknu a usklibnu se, chvilku byl ticho ale pote rekl " ha tak to mas smulu jdu s tebouu"
na to jsem se hned zastavila a podivala se na neho az ted jsem si vsimla ze ma celkem hezky monokl " co se ti stalo?" vyjde ze me, jestli dostal tak bych se aj zasmala " nic se mi nestalo neres to " rekne a kouka pred sebe.
"sikoro delej nebo se otocim a jdu dom, a nahlasim te ze jsi me pronasledoval" reknu a zastavim se pred nim takze mu zablokuju cestu, stoji naproti me a ja mu koukam do oci spise na ten monokl, ruku pohnu do jeho smeru a palcem mu prujdu cely monokl,
" Copak se stalo?" Reknu jen a koukam na neho, jestli ho nekdo zbil nebo hur.
"aaale takova klukovina " " coze jaka klukovina ? " " aaale nic trochu jsme se chytli s hebarem " " jak jako chytli delej mluv!!" reknu a ruky mu dam na bricho a zastavim ho zase " proste mlel hovna " "jaky? e hovna"
" neres to " " delej petre jinak ti udelam druhej na dalsim oku" " mlel hovna o tobe, spokojena!?" " co rikal?" " ze by te mrdal a takovy hovna " " jaky hovna ?" To uz se rozejdeme a jdeme se asi spolecne projit.
"jeeezis neres to " " petre delej " reknu mu a nadale mu stojim v ceste " proste rikal veci ktery se mi nelibili, muzeme jit prosiiim?" rekne a ja mu na to nic neodpovim jen uhnu z jeho cesty a jdeme se projit, nejak mi to nedalo a asi 5 minut bylo ticho, nepodival se ani jednou na telefon coz jsem brala jako uspech ani ja, proste jsme sli vedle sebe jak dva dementi co neumi mluvit.
"co rikal?" Vyjde ze mne asi po 10 minutach trapneho ticha " naty" rekne mi klidnym hlasem, na to nejsem zvykla a zvykat si nechcu " sikoro mluv nebo ti udelam na druhy strane taky " reknu mu na to se on je zasmeje
" proste rikal ze by te sukal, ze by se mu libilo sukat pannu" to me celkem zarazilo a hned jsem se urazila " ja nejsem panna!" Vykriknu natoz on ze sebe vyda jen takovy polousklibenoi tvar " nejsem uz panna a to ti jako vadilo? Vsak si to jen predstav hebar a ja to by bylo neco" aby jste pochopily nikdy bych se hebara nedotkla uz jen ze sam sukal pulku moravy a taky moji kamosku a taky se mi nelibi ale vim ze ho to nasere " tak si s nim zasukej at si tvoje jmeno muze zapsat na seznam do poznamek " rekne tise ale ja to slysim " coze !? To je uchyl, prase, nojono vy hokejisti kazdej stejnej" vyjde ze me natoz se on zamraci" kazdej neni stejnej jsou i normalni hokejisti " vyjde z neho " kdo je normalni?" zeptam se ho a cekam na odpoved na odpoved necekam dlouho a z neho vyjde to co jsem cekala "ja" rekne pysne a usmeje se.
"ses vtipnej" reknu jen natoz on je chvilku ticho mozna su obcas na neho zla a ani si to nezaslouzi " hele ja nevim co proti me mas ale ja su jeden z nejvic v pohode kluku tam, kdybych nebyl tak bych te ojel na hotelaku kdyz si u me spala a pak bych si te blokl vsude a delal ze te neznam- jo a zapsal si tvoje jmeno do poznamek " dodal a usklibl se
" jste prasata, ja nevim sikoro proste kdyz te vidim zbila bych se i kdyz nic nedelas ale obcas mam duvod" " to mas obcas jo ale ne vzdy obcas se aj ty chovas jak blba novotna " rekne a ja se zasmeju ' blba novotna" tak mi nikdo nerekl.
sli jsme na takovou prochazku do lesa, pak si sedli na lavicku a byly zticha uzivala jsem si ten klid a asi i to ze tam byl on, celkem jsem an neho cumela az si me vsiml " co tak ziras natalko?" boze muj on mi rekl natalko budu asi blejt" nerikej mi tak, zni to jak kdybys byl muj kluk" " nikdy nerikej nikdy, jednou ti dojde ze se ti libim, koukas na me furt, vsiml jsem si jak ses na me na hokeji koukala a jak si zarlila na kamilu" rekne a usmeje se, ma mooc hezkej usmev " nekoukala! A nezarlila ! Ani na to jak se s tebou bavila, zarlit na holku ktera dala kazdymu to urcite " reknu a zasmeju se natoz se zasmeje i on
" To mas pravdu ona dala kazdymu ale me ne, spis ja ji nedal rok zpatky to na me zkousela a ja ji na hotelaku poslal do prdele a se slovy ' sem unavenej dej hebara ' jsem odesel do svyho" " dala hebara?" zeptam se a cekam na odpoved " jo dala coura " rekne a zacne se smat pritom kouka na me, i ja se zasmeju
" chudaci rodice toto mit doma "
" jeji rodice jsou porad pryc skrz praci takze tam ma kazdej vikend nekoho jinyho " rekne nad tim se zdesim " spis kazdy den jinyho " reknu a zacneme se oba smat.
prochazeli jsme se asi 2 hodiny a ani jsem si nevsimla jak moc ten cas utika, resili jsme prevazne hokej az se divil ze tomu rozumim
" myslel jsem si ze o hokeji vis nic " rekne po chvilce ticha i to se delo, obcas jsme mluvili 10 minut a jinak zas bylo chvilku ticho
" mam rada hokej jenom nerada chodim na ty mlady " reknu uprimne a on se zasmeje.
to uz se vracime zpatky do civilu u myho baraku se zastavime, neco mi rikalo at domu nejdu ale nadruhou stranu uz jsem ho mela pokrk " tak se mej sikoro, nenavidim te " reknu mu a cekam jeho reakci, on pochopil jak to myslim takze rekl " mej se natalie, skoda ze jsem te v tom lese nezabil " a usmeje se otoci se a jde pres silnici k svemu domu. To uz ja zalizam dom.
ahojky, vim ze tenhle pribeh chce malo lidi, tak mi aspon nekdo napiste zda mam pokracovat😘
ČTEŠ
olomouc v třinci
Teen Fictionznala ho, on byl vždy to dítě které si přeje mít doma každý táta, dokonce byl kapitán, kapitán který dovedl svůj tým do finále dorostenecké extraligy a vyhráli. občas ho pozorovala z dálky ze sedadel a občas z okna domu.
