BoruSara OneShots #2

Upíři

Sarada Uchiha byla jediná svého druhu, jediný hybrid mezi lidmi a upíry, její matka byla člověk, zemřela ale při jejím porodu, její otec se jí snažil střežit jako oko v hlavě posledních dvě stě let, ale samo sebou, se něco zkurvilo a to něco byla nečekaná návštěva jeho dobrých přátel. 

Jejich syn, o pár let starší než ona, jí ucítil, první si myslel, že je člověk, ale rychle pochopil, že ne. Potom jí sebou prostě přitáhl do haly kde jeho rodiče a její otec debatovali, a hodil s ní o zem. Sasuke tak musel s pravdou ven. Řekl svému nejlepšímu příteli Narutovi, jeho ženě Hinatě a jejich dětem Borutovi a Himawari o jeho dceři. Boruto byl Saradou fascinovaný a okamžitě posedlý. Ta mu sice nadávala do kokota a kreténa, ale musela ho nechat, aby na ní jakkoliv sahal. Nechtěla přijít o krční páteř. 

Boruto se tohle všechno rozhodl využít. Buď se Sarada stane jeho, nebo se upíří společnost dozví o její existenci a oni jí upálí. Sasuke nenáviděl, to že to musel udělat, Uzumaki měli větší moc než on, a i kdyby ho jen obvinili, prohrál by. Potom co se jeho rodina vyvraždila vzájemně, byl odříznut od ostatních. Sarada pochopila a souhlasila, ale řekla mu, že nepřežije dlouho, rozseká ho jako malou děvku a i přes to, že ona krev na přežití nepotřebuje, vypije každou kapku a jeho zbytky spálí v krbu, jenže na Boruta to nemělo účinek jaký myslela, že to bude mít, tomu kreténovi se to kurva líbilo, líbila se mu představa, že ona saje jeho krev, že ho zabije ona, odpověděl jí na to, že jediné jak chcípne je, že jí ojede. Její otec ho chtěl rozcupovat, ale nemohl. 

Jejich svatba byla obrovská, změnili Saradinu historii, Boruto se jí pokusil zabít jako svou oběť, ale omylem jí proměnil. Takže teď se o ní musel postarat. Vzali se, byla obrovská hostina a poté se měli vrhnout na svatební noc. Jenže Sarada se nenechala, okolo krku si dala stříbrný náhrdelník, Boruto na ní zaprskal. Upři nenáviděli stříbro, jí ale nevadilo. Proto jejich svatební noc proběhla jako hádka a každý spal na opačném konci postele. 

Takhle probíhali i líbánky a prvních padesát let jejich manželství, Sarada na krku nonstop nosila stříbro aby jí nemohl sát krev. Jejich hádky se uklidnili rychleji, potom co se Sarada seznámila s jeho přáteli se uklidnili skoro na minimum. Shikadai a Inojin, jeho nejlepší přátele a pár který se nebál dělat si cokoliv co chtěl kde jen chtěl. Inojin byl originálně člověk, ale sto let zpět si ho Shikadai proměnil aby si ho mohl nechat. Mitsuki a Cho-Cho, další z Borutových přátel, Mitsuki na Saradu žárlil, protože měla Boruta a Cho-Cho neměla ráda nikoho kromě Mitsukiho. Sumire byla další co jí nenáviděla jen pro, že podle nich šukala Boruta, pravda to nebyla, ale to oni nepotřebovali vědět, žeo. Shinki, Ayota a Yodo na tom zas byli opačně, ti nenáviděli Boruta za to, že měl Saradu, pořád se jí snažili přemluvit, že s nimi by jí bylo lépe, ona by tomu i věřila, ale jejich trojvzatch byl pro ní moc nepochopitelný, a poté co jim řekla, že zájem nemá, zůstali přáteli, ale Yodo se pořád sem tam zeptala, zda změnila názor. 

Všichni byli součástí vysoké upíří společnosti a diky tomu, se jí podařilo vrátit svému otci moc a vliv, Boruto jí pomohl, doufal, že mu to zařídí kapku její krve. A taky že jo, ale jinak než chtěl. Sarada mu sem tam, občas začala nechávat skleničku její krve na stole. Poprvé když jí ochutnal, se skoro udělal, a bylo mu jasné, že její vyhrožovaní se jednou stane, protože až se jednou napije přímo ze zdroje, udělá se okamžitě, její krev byla sladká a dokonalá a kdyby byla teplá, byla by ještě lepší. Snažil se jí to natlouct do hlavy, ale ona ho ignorovala, že má být rád i za tohle, on byl, ale chtěl více, a kdo by nechtěl, ta ženská vypadala jako bohyně a každý nezadaný a i někteří zadaní upři a upírky jí chtěly. Jistě, že jí chtěl zarýt tesáky do krku aby každý viděl, že je kurva jen jeho, ale ona ne, ona ho nenechá. Tak moc na ní tohle nenáviděl, ale jinak? Byli celkem spokojení. Sarada mu pořád drancovala účty které on zaplňoval penězi a tak si žili. On skoro škemral o její krev a ona ho odpálkovala pokaždé pryč. 

Jedno odpoledne seděl v obývaku a přes pult pozoroval jak Sarada vařila, on jídlo nejedl, jako upír nemohl, ale Sarada ano, jedla prý vegetariánsky, bez masa a masových výrobků, to sice nechápal, ale bylo mu to jedno. Sarada se totiž v kuchyni točit uměla a on jí rad pozoroval, byla na to talentovaná a to co vařila, vonělo krásně, i když to nemohl jíst, užíval si tu vůni. Pozoroval jí dokud si s jídlem nesedla vedle něj, zapnul televizi a začali se společně koukat na nějaký historický seriál z Turecka, nějakej sultán a jeho zrzavá konkubína, tu nesnášelo zbytek harému, ale ona je měla u prdele. Jeho to bavilo a Sarada to milovala, proto se odvážil dát ruku okolo jejího pasu, nechala ho to udělat. Postupem seriálu se k sobě začali mazlit a jeho rty jsou kousek od jejího krku, když mu dojde, že nemá ten zkurvený stříbrný náhrdelník, proto se ihned s cuknutím odtáhne, ale ona se ani nehne. Ani když se přiblíží znova, jen se její ruka dotkne jeho krku, je jemná, jak její ruka tak její dotek, jemně ho pobídne, a on neváhá ani setinu. 

Rty jemně políbí její krk. její pulz je rychlejší, než by měl, ale chápe to, také se poprvé bál. Upíři občas potřebovali aby někdo pil jejich krev, proto to zná tenhle pocit, strachu. Jemně tak líbá její krk, její ruka je na jeho stehně, jemně mu ho tiskne, druhá její ruka je v jeho vlasech a jemně je prohrabuje. Po chvíli se odhodlá a jemně zatne tesáky do jejího krku a obývacím pokojem se ozvou dva vzdychy slasti, její krev je jako ta nejsladší Ambrozie. Věděl, že kousnutí může být občasně hodně intenzivní pro kousnutého, ale to jak se na něj natiskne, jak více nakloní hlavu a to jaké zvuky se linou z jejich úst ho utvrzuje, že není v bolestech. Viděl stejnou reakci, Inojin reagoval stejně na Shikadaie, ale nečekal, že Sarada bude reagovat takhle na něj. Je ale kurevsky rád, že reaguje takhle, protože odteď se jen málo kdy odlepí od jejího krku a krční tepny.

Od tohoto odpoledne se stane jejich život mnohem jednodušší a zajímavější. Proto pro ně není překvapením, když Sarada otěhotní. A ani zdaleka nehodlali končit u jednoho dítěte , to ještě netušili, že Sarada čeká trojčata. Avšak ani to je nezastavilo od toho mít do roka další děti. 

Sarada bohužel byla částečně člověkem i po tom co se jí snažil doopravdy přeměnit. Po skoro tří sto letech se začal bát, jeho žena začala být unavená, skoro nonstop v posteli a nechtěla u sebe nikoho. Upíři mohli žít i tisíce let, to avšak neplatilo pro Saradu. 

Přesně tři sta let po jejich prvním setkání, dva dny po jejích pěti stých narozeninách, Sarada zemřela, zemřela ve spánku, v objetí muže jehož milovala, jemuž odnosila spoustu dětí a pro kterého chtěla umřít. Věděla, že oni věčnost nikdy mít nebudou, její tělo sláblo už po dvou stě letech, ještě než potkala Boruta začala pozorovat miniaturní změny a čím více krát byla těhotná, tím více slábla, ale to jí nevadilo. 

Boruto nenechal aby byla Sarada pohřbená na hřbitově své rodiny, dost se o tom pohádal s jejím otcem, ale nakonec hádku vyhrál a Sarada byla pohřbena na zahradě jejich domů. Dalších skoro pět set let tam Boruto chodil denně s kyticí růži. Dokud nepřišel naposledy, řekl jí že jí stále miloval, ale potkal někoho nového, omluvil se jejímu hrobu milionkrát, než na něj naposledy položil kytici růží a odešel s pláčem. Saradina duše byla vázaná k hrobu a pozorovala svého milého jak přicházel a odcházel denně. Kéž by mu mohla říct, že ho neviní, bylo to dlouhých pět set let a on si podle ní zasloužil být šťastný. 

O dlouhých dva tisíce let, se vedle Saradina objevil druhý, ten Borutův. I přes to, že měl druhou ženu a další děti, chtěl být pohřben vedle své první manželky, své první lásky.