BoruSara OneShots #2

Služebná

Když válečný lord Boruto obsadil království květin, nastal chaos. Obyvatelé věděli, že nemají co lordu nabídnout a proto se báli, neočekávali, že se zde lord usadí. Nebylo zde bohatství, ale ani chudoba. Lord neměl problém komunikovat s nikým ale také se do života ve vesnici moc nevměšoval a hlavně se vyhýbal chrámu, náboženství vesnice naprosto ignoroval, respektoval ale ignoroval. Nehodlal si rozeštvat církev, to nedělal nikdy a nikde, on neštval církev oni neštvali jeho, bylo to jednoduché. 

Proto jen překvapilo když jej informovali, že z chrámu vyšel průvod, strážní drží obří box na tyčích a před boxem jde rada starších, a co je ještě divnější, obyčejní lidé se klaní. Proto se narovná a čeká, pokud církev něco chce nebo požaduje, vyslechne je a uvidí co se dá dělat. Po chvíli vidí průvod i z balkónu jeho zámku, a všimne si něčeho co neočekával, v boxu někdo sedí, postava je zakrytá tudíž nejde poznat zda se jedná o ženu či muže. 

Rada starších, skládající se ze dvou mužů jen o pár let starších než on a ženy která byla ve věku jeho matky, ta šla uprostřed. Všichni tři se mu poklonili a on jim to opětoval. ,,Lorde, neradi rušíme váš klid ale přicházíme s oznámením, nabídkou a případným řešením.'' Spustí muž jeho věku, co on ví, ženy specificky starší málo kdy mluví s mladými muži. ,,Vyslechnu si vás, povídejte.'' Ví, že je nemůže odmítnout, ale také ví, že by sami mluvit nezačali. ,,Dle tradic království musí být vládce zemně provdán v momentě co usedne na trůn, díky ehm, okolnostem díky níž jste se dostal k moci, chápeme že provdán nejste, ale pokud vám máme moc ponechat, musíme trvat na tom, že si najdete vhodnou manželku.'' Oh jak on nesnášel tradice, věděl ale že s tím nic neudělá, ale neuteklo mu jak to muž podal. ,,Vhodnou? Mám od této formulace očekávat, že jsou zde podmínky?'' Podívá se na své společníky. ,,Ne tak docela, ale samosebou by to měla být žena jenž vám bude schopna odnosit děti, a aby byla pro vznešeného pána, vznešeného původu.'' On jim to vyvracet nebude, oni nemusejí vědět, že jeho původ je horší než nejprostšího občana jejich království. ,,Odhaduji že máte nějaké návrhy?'' Nehodlá se s nimi dohadovat. ,,Ano, naše chrámová dáma, nechte se zastrašit, jedná se o mladou, vhodnou ženu.'' Ujistí ho muž, ale jemu se to nezdá. ,,Mladou? Jak mladou?'' Nedivil by se kdyby se jednalo o dítě, i to už zde viděl. ,,Čerstvých osmnáct, panna.'' Nebyla o tolik mladší než on, pouze o necelý rok. ,,Hádám že to je ta osoba v boxu?'' Povytáhne obočí a oni přikývnou. ,,Přiveďte ji.'' 

O ani ne pět minut později se dveře do haly otevřou v obklopení stráží vejde osoba zahalená do bílých šatů, nikoliv svatebních ale panenských, se závojem přes obličej,  ten ale neskryje její dlouhé černé vlasy, jenž spadají i v copu až po její kolena, dívka je viditelně nerozvoní, je hozena lvovy, rada čeká za dveřmi kam se vydá i skupina strážných. Mohl by jí zabít, ale to on v plánu nemá. ,,Pojď sem.'' Pozoruje její ladnou chůzi, ale viditelně má strach. ,,Smíš mluvit a sundat si závoj?'' ,,Ano smím mluvit, spíše odpovídat a ne sama ne.'' Špitne hlas, Boruto se proto zvedne z trůnu a přijde k ní, zastaví se jen pár centimetrů od ní, je o skoro hlavu menší než on. ,,Když ti jej sundám sám?'' Pozoruje její chování a naslouchá jejímu dýchání a tepu. Dívka chvíli přemýšlí než mu odpoví. ,,Neměl by jste, ale já vám rozkazovat nemohu.'' ,,Chceš jej sundat?'' ,,Přejete-li si vidět mou tvář podívejte se, nepřejete-li si, závoj mi ponechejte.'' Její rýmy ho pobavily, ale jde poznat, že to je jak dívka mluví, když nehraje roli pro chrám. 

,,Pro dnešek ti jej ponechám. Víš proč tě sem přitáhli?'' Podívá se na ní, ví že ho vidí, a i přes závoj pozná že její oči jsou velmi tmavé. ,,Aby mě nabídli jako nevěstu pro vás.'' Přikývne dívka. ,,Ty o to stojíš?'' To ho doopravdy zajímá, nechce manželku která by to brala jako trest. ,,Smím se první zeptat a poté odpovědět?'' Přikývne. ,,Pokud po mě nebudete požadovat závoj a nebudete kontrolovat vše co dělám, ráda si vás vezmu.'' Jedná se o upřímnou odpověď a on to ví. ,,Ani mě neznáš.'' Podívá se na ní. ,,Nezabil jste mě a lidé ve městě jsou po letech spokojení, ano vyděšení z neznámého ale jinak šťastní a to mi jako důkaz, že nejste hrozný člověk stačí.'' Pokrčí rameny. ,,Opravdu? Nevšiml jsem si že by lidé byly nějak extra nadšení.'' Zamyslí se. ,,Jsou spokojení.'' Přikývne dívka a aniž by to on viděl, usmívá se. Další hodinu stráví mluvením, avšak poté je nucena odejít. Setkávají se častěji až do momentu kdy se Boruto rozhodne, ano vezme si ji, no a co, že nikdy neviděl její tvář, miluje ji. 

Jejich svatba byla události pro všechny, ale i přes honosnou svatbu nikdo neviděl její tvář. Až po obřadu se odebrali do soukromých ložnic kde Boruto poprvé uviděl Saradinu tvář. a zamiloval se napodruhé. Nelitoval svého rozhodnutí.