Pokus č.1, Fantasy, Příběh,

5. První hodiny

Další den je úterý a my máme jen jednu třídnickou hodinu a hodinu kde si jen procvičíme kouzla co máme umět. A první je až na 8:55. Takže v 8:00 vstanu, upravím se a vezmu si sebou jen hůlku, pouzdro a sešit.

Vstala jsem až jako poslední a tak holky už čekají ve společence. S kama jdeme na snídani. Naštěstí kluci tam nejsou a tak si můžu v klidu sníst svůj jahodový jogurt s rohlíkem.

Po snídani jdeme rovnou do učebny kam dorazíme už za 3 minuty (zdejší hrad je opravdu malinkatý).

Já s Ájou si sedneme do třetí lavice u okna a před nás si sednou Zoja a Alena. To bych chtěla, ale moc, aby byla první hodina normální.
"Tak když už jsme si řekli všechny pravidla, začneme s zasedacím pořádkem pro mudlovské hodiny." řekne paní učitelka Malá, a začne měnit místa i přes nesouhlas žáků.
"... Andrea si prohodí místo s Tomášem ..." řekne a já mám pocit, že Dřevnická je lepší škola než takhle sedět s Tomášem. Ale Ája se pozbudivě usměje a zeptá" A když bude volná lavice mužem si sednout sami?" a učitelka kývne hlavou na souhlas.
"Aspoň, že tak" přemýšlím.

V druhé hodině jsme si sedli stejně jako na úvodní hodinu a zase nás rozesadili!!!
"... a prosím pana Tomáše, aby se výměnil se slečnou Vanesu." řekne učitelka Růžová."Aspoň, že nesedím s Tomášem, ale s Adamem." přemýšlím zatímco Ája vypadá, jako že jí bolí zuby.
Nakonec jsme jen opakovali kouzla jako:Alohomora(odemknutí), wingadium leviosa(ovládání objektu ve vzduchu), lumos(rozsvícení hůlky), nox(zhasnutí hůlky), perfendi(uzamčení dveří)..

Ve společenské místnosti nebelvíru:
"Bojíte se toho rozřazování?" ptá se Ája
"Jo" odpovím současně s Alicí ta i dodá
"Navíc je to v zapovězeném lese a až v 6 večer."
"Vždyť nás budou hlídat. Nic se nestane." řekne Zoja.
"Já si myslím, že je to dobrá příležitost procvičit si kouzla co jsme trénovali v kouzelných formulích." přidá se Ája.
A tak si povídáme až do toho osudného okamžiku. Rozřazování pomocí zkoušky v lese.....

Ve velké síni po večeři:
"Takže vypadá to, že jste všichni dojedli, tak vám vysvětlím pravidla úkolu pro devátý ročník. Váš cíl je se dostat k medaile, která vás přemístí zpět do školy. Můžete tam dojít jakoukoliv cestou v lese co si vyberete. Ale bude tam na vás čekat pár překážet, nic ale není nebezpečné a mi vás budeme celou dobu hlídat. Pokud narazíte na protivníka, předem vás upozorňuje, není nebezpečný." řekl nám a pozbudivěje se usmál ředitel Kohútek, i tak měla většina ve tváři strach nebo alespoň nervozitu jako já.

" Vanesa může vyjít na trasu. " řekla učitelka Růžová. Byla jsem dost nervózní a kdo by taky ne? Ale když se na mě kamarádky povzbudivě usmáli tak jsem si řekla, že vyrazím. Když jsem se otáčela k lesů, tak jsem uviděla něco co mě dost překvapilo a rozhodilo a naštvalo . Viděla jsem totiž ten Honnerův úšklebek a jak mi drží palce a Adam jak se usmál ukázal 👍.
Ale rozhodla jsem se je ignorovat a vyrazit.

Rozhodla jsem se jít lesem po šířší vyšlapané přímé cestě. A jako první jsem narazila na úkol kde bylo napsané" Tvůj první úkol je seřadit kameny s vlastnostmi, od leva doprava jak moc si jich vážíš na druhých a až je budeš mít seřazené přejet jednou dlaní po nápisech od leva doprava." na ceduli blízko kamenů. A tak po chvíli přemýšlení jsme je seřadila následovně:odvaha, chrabrost-poctivost, ochota-cílevědomost, vychytralost-bádání po informacích. Pak už jsem po nich jen přejela rukou a šla dál.

Pak jsem si, ale všimla, že Alice tam z někým bojuje. Rozhodla jsem se jí pomoct a rychle jsem za ní běžela. Na poslední chvíli jsem po útočníkovi vyslala expeliarmus (odzbrojující kouzlo), ale útočník zmizela asi to byla jen iluze, řekla jsem si a vydala jsem se dál po cestě.

Šla jsem po cestě a všimla jsem si, že jsou tam další kameny. "Asi to bude něco jako předtím" pomyslela jsem si. A ano, bylo to skoro to samé až na to jakou urážku nesnáším. Tak jsem se do toho dala. A seřadila jsem to po chvíli takhle:průměrná(stejná jako všichni) -zbabělec-hlupák-ignorant
I když jsem si úplně nebyla jistá.

Naštěstí už mě tam žádný úkol nečekal a v klidu jsem došla ke kameni pokrytému mechem, kde nahoře ležela medaile.

Hned jak jsem se jí dotkla, ocitla jsem se v Čertovicívh, za což jsem byla ráda. Byla jsem unavená, špinavá a hladová. Tak kdo by se netěšil do hradu. Všimla jsem si Zoji, jak na mě mává od Nelvírského stolu. Tak jsem si za ní šla přisednout.
"Jak se ti to líbilo? A kam si myslíš, že se dostaneš? hned mě Zoja zaspala ozázkama a přitom se pokoušela tvářila jak neviňátko.
" Hrozné jak jsem čekala. A co se stalo, že namáš svůj klasický úšklebek?" zeptám se.
" Vážně to chceš vědět?" zeptá se a zatváří se skoumavě.
"Jo, ale už mě nenapínej a mluv." odpovím se zvedavýma jiskřičkama v očích.
"Tak jo, ale varovala jsem tě." řekne a začne vyprávět o tom co se stalo mezitím co soutěžila."Všimnu si, že si blízko nás naštvaně povídá Tomáš s Adamem a tak se rozhodnu poslouchat, protože proč ne.
A slyším Honnera jak říká
" Chceš se vsadit o 500 Kč? "
" Možná.., co bude cílem. " odpověděl Adam.
" Začít chodit s někým, pro mě je to samozřejmě Vaneska slayyyy" řekne Tomáš
"Tobě se taky líbí? A ty se chceš o tohle vsázet." vrtí hlavou Adam nad jeho nápadem.
"Jo a jestli nejsi zbabělec tak se pojď vsadit." řekl Tomáš.
"Tak jo." řekl nakonec Adam a plácli si a vsadili se o to, kdo s tebou bude první chodit a oba si dost věřili" dovyprávěla nechápavě Zoja.
"Ti jsou blbci." byla jsem dost naštvaná.
"Jo jsou, už chápu proč je tak nesnášíš." přidala se i Zoja.

Za chvíli se k nám přidali ostatní holky a začali jsme si povídat a čekat na vyhlášení koleje.