♡Láska k najemnému vrahovi♡/New element

Pláč

•Když jsem přišla do parku Vojta už seděl na jedné z laviček. Pomalým krokem jsem se k němu blížila a...•

Přisedla jsem si k němu na lavičku, on se na mě otočil a usmál se.

,,Ahoj Lauro"

,,A-ahoj"

,,Stalo se něco?"zeptal se starostlivě.

,,Ehmm.... No... Ne mělo by?"

,,Ne-e to ne" odpověděl s zadrhnutím.

,,Co jsi mi to chtěl říct"

,,Uhm... No... už sis to rozmyslela?" řekl nervózně a poškrábal se na zátylku.

,,Ano, jo rozmyslela. ASI."

,,A?"

,,Promiň ale ne nejde to"

,, Počkej co?" řekl sklesle.

,,Kdy jsi mi to chtěl říct?"

,,Co? Nerozumím ti?" řekl překvapeně.

,,Ta holka, ta holka u té vraždy to jsem byla, to-to jsem byla já." řekla jsem smutným, nervózním a zároveň naštvaným hlasem.

Vojta nic neřekl je se na mě díval. Takhle to bylo asi 5 minut, a to už jsem nemohla vydržet a se slzami v očích jsem utekla a běžela směrem domů. Asi v polovině cesty jsem se otočila a viděla ho běžet za mnou a slyšela jsem jak ne mě křičí. Doma jsem v pokoji zavřela dveře a běžela se kouknout k oknu. Vojta stál před domem a s kamenným výrazem se na dům díval a po chvilce se smutným obličejem odešel. Já jsem se šla osprchovat převléct do pyžama a šla si lehnout do postele (Ano přesně sice bylo 5 hodin ale jsem si už šla lehnout). Chvíli jsem ještě přemýšlela a potom jsem usnula....

♥Tááááákže Ahoj hrošíci :3 Doufám že se vám část líbí a můžete se těšit na další!♥