♡Láska k najemnému vrahovi♡/New element

Jde se na věc... 1

Ráno jsem se probudila na zazvonění mobilu potichu jsem zavrčela a dostala se z Vojtova objetí. Ani jsem se neobtěžovala se kouknout kdo volá a zvedla to:

,,Haló?"

,,Lauro?" podle hlasu jsem poznala že je to Lukáš.

,,No?"

,,Máme plán přijď s Vojtou do skladu"

,,Jo jasně do hoďky jsme tam" nečekala jsem na odpověď a típla to.

Pomalu jsem šla od Vojty k posteli a přemýšlela jak ho probudit, nakonec jsem se nad něho naklonila a dala mu letmou pusu nad čím zavrčel a přitáhl si mě blíž a polibek prohloubil. ,,Vojtí vstávej musíme za klukama" ,, ale mě se nechce" ,,ale musíme tam jít" zasmála jsem se nad jeho výrazem. ,,Tak něco za něco" ušklíbl se. ,,dobře takže?" ,,Dej mi pusu" znova se ušklíbl. ,,Tu bych ti dala i tak" zasmála jsem se a políbila ho a jak jinak než si mě znova přitáhl do hlubšího polibku.

,,Tak kluci jaký plán?" vyvalila jsem na ně hned jak jsme přijeli. ,,Lauro klid posaď se" zasmáli se kluci. ,,Tak?" zeptala jsem se když jsem se posadila společně s Vojtou a kluky na gauč. ,,No, zjistili jsme kde mají sklad a máme plán jak na ně zaútočit" odpověděl mi na otázku Ondra. ,,Řekni mi ten plán" usmála jsem se na něj.

S plánem jsem souhlasila a už tam jsme na cestě.

O hodinu dříve:

,,Dobře takže za hodinu tady?" zeptali se kluci. ,,Jop čáu" Jela jsem domu se připravit. Jestli vás zajímá jestli jsem nervózní, tak ano jsem a to hodně. Konec konců je to moje první akce, nebo jak to nazvat. No ale co si vzít na sebe? To mi dělalo celkem problém. Nakonec jsem se rozhodla pro černé legíny, černou volnou mikinu s nápisem ,,koukat můžeš ale nesahat" (jojo vím:D ale ja to tam chci a i potřebuju:)) a nakonec černé conversky. Vlasy jsem si zčesala do vysokého culíku a jen jsem čekala až přijede Vojta.

,,Tak co jsi nervózní?" optal se mě Vojta hned jak jsem nastoupila do auta na sedadlo spolujezdce, kluci tam zůstali protože o tom plánu už dávno věděli (né asi:D). ,,Pche... to se mě ještě ptáš?" řekla jsem si vduchu. ,,Celkem" odpověděla jsem s úsměvem ale spíš z toho vznikla nějaká grimasa. ,,To je v pohodě že se bojíš Lau" usmál se na mě povzbudivě Vojta. ,,Jo já vím"

Už stojíme kousek od skladu a rozdělujeme se. Ondra a lukáš a pár dalších mají odvést pozornost a já, Vojta, Chris a ostatní vtrhneme dovnitř. ,,Tak jo jde se na věc" zařvala jsem ale ne tak hlasitě aby mě mohli slyšet...