Logan(pokračování minulé části)
Jedu do L.A. za bývalým kolegou a kamarádem Johnem Wraithem. Má posilovnu v centru města. Čekám až mi přijde otevřít dveře a rozhlížím se po ulici. "Nazdar Logane!" otevírá mi John dveře od jeho posilovny. Vcházíme dovnitř. Je to malá posilovna, je tu dost posilovacích přístrojů a na konci podlouhlé místnosti s bílými stěnami a modrým kobercem je menší boxerský ring. "Dáš si něco? Pivo nebo tak?" hned jak sme přišli tak John šel do malé kuchyňky. "Pivo bych si dal." John přišel s dvěma lahvema piva. "Tak proč si tady?" "Byl za mnou Striker a chtěl abych se vrátil do týmu. Někdo de po našem starým týmu a ja vim kdo to je." sem zvědavej co mi řekne až mu povím všechno. "Já vím. Striker byl hrozně rozčílenej když si v tý Nigérii zdrhnul." "Viktor zabíjí náš starý tým. Zabil mi přítelkyni a pak přišel Striker aby mi "pomoh" a udělal mi tohle." vytáhl jsem svoje drápy a zaleskly se mi oči při vzpomínce na Katy. "Viktor a Striker loví ostatní mutanty a odvážejí je na nějaký ostrov a dělají na mutantech pokusy. Berou mutantum jejich schopnosti a,snaží se ke nějak zkombinovat." řekl John. Cože? Aha...proto zabili Katy...aby na mě udělali pokus...to je vyjde draho. "Musím se dostat na ostrov a zabít Strikera a Viktora. Pomstít se jim. Víš kde ten ostrov je?" "Já ne, ale znám člověka který ano. Jmenuje se Remy LeBeau a jinak se mu říká Gambit. Utekl z ostrova." musíme ho najít. "Hned zítra ráno vyrazíme za Gambitem." jdeme si s Johnem lehnout, zítra to vypadá na dlouhý den. Vstáváme poměrně brzo. Snídáme a vyrážíme na cestu do New Orleans. Jsme tu. Míříme do místního kasina a hledám Gambita, John šel hlídat zadní vchod kdyby chtěl Gambit utéct. Vidím muže kolem 30 sedět u pokroveho stolu. To je určitě Gambit. "Ty si Remy LeBeau?" nevidím mu do tváře kvůli jeho klobouku. "Dlužím ti nějaký prachy?" Ne, mě ne." zvedne svou hlavu a sundava si klobouk. "Tak v tom případě sem Remy LeBeau. Co ode mě potřebuješ?" jdu rovnou k věci. "Chci abys mě dostal na ostrov, Gambite." odráží mě svými kouzly a já letím na stůl za mnou. Dopadl jsem na stůl, který neunesl mou váhu a rozlomil se. Gambit utekl zadním chodem, zvedám se a jdu za ním. Venku vidím jak Viktor zabil Johna. Zmocnil se mě vztek a jdu po Viktorovi ale Remy mě odmrštuje pomocí jeho kouzel a nechává Viktora utéct. "Já tě vezmu na ostrov jestli chceš." naka rychlá změna názoru. "Co tak najednou?" "Jestli zabiješ Strikera a Viktora tak tě tam klidně vezmu." "Zabiju je. To je jistý." vede mě k letadlu a odletame. Letíme na osrtov uprostřed řeky, která protéká městem. Vypadá to jako jaderná elektrárna, jsou tu stejné chladicí věže které u těhle elektráren bývají. "Musíš vyskočit. Jinak to nejde." sakra je to výška. Pod námi je voda ale z takové výšky je tvrdá jako kámen. "Tak se měj." dorekl jsem a hned vyskočil z letadla do vody. Doplaval jsem na ostrov a přelezl plot. Vešel jsem do hlavní budovy a šel po schodech nahoru. Otevírám dveře a tam stojí Striker. Stojí u operačního stolu na kterém je tělo přikryté bílým prehozem. "Ahoj Logane. Čekal jsem že přídeš." celé to bylo naplánované. "Chceš vědět proč sem zabil Katy?" mlčím a čekám až poví celý příběh. "Protože pro tebe je nejsilnější motivace pomsta. Potřeboval jsem tě na zbraň X. Ale tys mě odmítl tak sem tě k tomu donutil jiným způsobem." dívá se kamsi za mně. Otáčím se a nemůžu uvěřit svým očím..."Katy? Já myslel že si mrtvá." zalesknou se mi oči. Otočím se na Strikera. "Znám ji už dlouho. Snaží se dost pro osvobození svého bratra." podívá se na Katy. "Řekni mu jak si zemřela." Katy se mi podívá hluboko do očí a začne vyprávět. "Dali mi injekci trichlormidazolamu, to je látka, která ti zpomalí tep natolik že vypadáš jako bys byl mrtvý." po tváři mi stéká slza. "Pro mě to bylo opravdové. Vzpomínám na příběh o Rosomákovi a Luně, ja byl tvůj rosomák a ty moje luna. Akorát sem nepoznal že ty si ten podvodník a ja ten hlupák." má slzy na krajíčku. "Pro mě to bylo taky opravdové Logane." na tohle nemám. Odcházím pryč. Jsem před budovou a slyším křik. "To je Katy!" utikam zpátky za Strikerem a vidím jak Viktor drží Katy pod krkem. Vrhám se na Viktora a proskakujeme skleněnou zdí a padame o patro níž na tvrdou betonovou podlahu. Viktora mlátím hlava nehlava, zabodavam mu oboje drápy do břicha. "Logane, nejsi žádný zvíře." vzpomněl jsem si na ten den kdy mi to řekla a ja ji pak poprvé políbil. Vytahuji z Viktora drápy a praštím ho do obličeje tak silně až omdlí. Dolů sebehla Katy že ji mám pomoct zachránit jejího bratra. Beru ji za ruku a ona mě vede k celám kde mají být i ostatní mutanti. Otevírám všechny klece a Katy běží a obímá svého bratra. Hledáme cestu ven ještě s dalšími mutanty. Za námi je Striker a střílí po nás. Střílí adamantiovými kulkami. Zasáhl mě do pravého ramene. Bolest je nesnesitelná a rána se hojí o dost pomeleji. "Má adamantiové kulky! Zrání tě ale zahojíš se. Pod Logane musíme jít." Zvedám se a utikame chodbou. Táhli jsme do prava a Katy zastavuje. "Logane....promiň...já chtěla zachránit svého bratra. Miluju tě." po tváři ji stékají slzy."Já tebe ta..." Striker ji zasáhl přímo do hlavy. Beru ji do náruče a utíkám s ní dál chodbou, Striker už nestřílí. Běžím s bezvládným Katiným tělem a vybíháme na menší louku kde stojí helikoptéra a u ní plešatý pán na vozíku. "Pojďte, u mě budete v bezpečí. Jsem Charles Xavier a zakládám školu pro lidi jako jste vy. Všichni jsme vběhli do helikoptéry. "Je někdo zraněný?" zeptala se žena kolem 35 s dlouhými hnědými vlasy. "Tady. Střelili ji adamntiovou kulkou do hlavy. Ale...ona...probírá se!" koukám na Katy jak pomalu otevírá oči. To není možné musí mít stejnou schopnost jako já. Doletěli jsme do školy pro mutanty. Katy hned odvezli na ošetření. Udělali jí testy. S Jean sme se spřátelili. Všechny testy jsou hotové. Katy leží na lůžku a ja s Jean si prohlizime výsledky testů. Má stejný mutagen jako já takže má stejné schopnosti. Má i adamantium, Striker ní to určitě donutil udělat kvůli jejímu bratrovi, který zemřel při našem útěku. Adamantiová kulka ji způsobila ztrátu paměti. Probouzí se a ja du k ní, vůbec nic si nepamatuje. Možná je to dobře.
