Claire Warneyová- Prozření

14.kapitola

Do sídla jsem dorazila okolo šesté. Včas akorát na to, abych se připravila na večeři se zástupci rodiny Westwoodových. Jejich apartmán byl ve druhém patře. Když jsem byla na pokoji uvědomila jsem si, že odjela už i Amy, jediný, kdo tam tudíž ještě měl věci byla Nina, která šla též na večeři za svým mágem.

Umyla jsem si vlasy, dala do nich nevýraznou černou čelenku a oblékla si černé kalhoty a bílou košili též s černým sakem. Apartmán Westwoodových byl asi třikrát větší než ten náš. Nebyl taky otevřen přímo z výtahu, ale měl malou verandu ze které vedly dveře do pokoje. Zaklepala jsem na dveře a otevřela mi Upravená asi padesátiletá žena ve višňovém kostýmku. Vlasy měla sepnuté ve vysoký drdol, přebarevené na červenohnědý odstín. Ty musíš být Claire, že? Já jsem Gabriela Westwoodová, moc mě těší. Až mateřsky mě objala a vyzvala, abych vešla.

Šli jsme rovnou do jídelny, kde u stolu seděla malá dívka a před sebou měla ve starém květináči uschlou kytku. Vanesso, odnes tu kytku, prokristapána řekla s úsměvem Gabriela. Ale mami, tak tohle je sestra Olivera Westwooda. Smím ti to ukázat? Přikývla jsem. Dívka se mi vyšplhala na klín a na ten svůj položila květináč na ten dlaněmi přiložila ruce a zavřela oči. Květina se najednou začala probírat k životu, o několik sekund později byla v květináči nádherná rozkvetlá a živá. Naše malá čarodějka se zase předvádí, co ? Otočila jsem se a za mnou stál o práh opřený Oliver. Vanessa položila květináč na stůl a rozběhla se k bratrovi.

Bez pohledu jsem kývla jeho směrem a narovnala se u stolu. Po chvíli přinesla Gabriela na stůl všechy možné jídla. Vanessa si sedla vedle mě a Oliver s Gabrielou naproti.

Bylo zaryté ticho až promluvila Gabriela. Ty, Olivere už jsi si vybral ten obor? Ne. Ale už jsi se rozodnul jestli půjdeš studovat do států nebo do Londýna, že ano? Dej mi pokoj, práskl s příborem a odešel do pokoje.

Zbytek večeře jsem si povídala hlavně s malou Vanessou, ale po desáté už šla spát a já osaměla s Gabrielou. Vím Claire, že vás asi moc nepotěšilo, že ti obřad přisoudil Olivera. Taky, vím, co se stalo na vašem výcviku a tady v sídle. Jsem se vším seznámena. Je to těžké, chápu. Oliver opravdu není tak špatný, jak si o něm myslíš příliš ho zdrtila smrt jeho otce, snaží se to zamaskovat tímhle přístupem. Pokusím se, i když jsem tomu moc nevěřila tak jsem přikývla. Jinak, co se týče vaší práce vás, jako premiantku ročníku nebudu nijak představovat, zítra na letišti vás seznámím s Irinou, to je moje ochranitelka. Vy a Oliver odletíte do jeho bytu do New Havenu. Nebo do Londýna. Přijali ho na Yale a na Oxford. Já nevím. Vidíš, jak se zachoval. V obou případech máš zajištěný pokoj. Musíš s ním být čtyřiadvacet hodin denně a za jakoukoliv cenu mu ochránit život. Protože on je pokračovatelem do rady, jediný mužský potomek, chápeš? Ano. Dobře, zítra měj v devět dopoledne sbaleno a buď u recepce vyzvedneme tě tam. Teď mě omluv, ale jsem unavená. Dobrou noc, uvidíme se zítra. Nina mi předala vzkaz od Amy a šla si lehnout. Odjíždí za pár hodin.

Potom, co jsem si sbalila jsem sedla na postel a přečetla si krátký vzkaz od Amy

Clary,

Moc mě mrzí, že jsem tě nezastihla. Přiřadili mě k Macey, mám radost. Je mi to líto. S Michailem..Oliverem. Moje nová adresa je přložená na druhé straně papíru. Odteď budu studovat v Cannbeře. Páni. Asistentku pedagoga. Macey je skvělá, má magii času. Je moc fajn a vzdělaná. Brzy se ozvu

Pusu Amy

Musím se přiznat, že jsem Amy trochu záviděla. Upnula jsem se k myšlence, že to má nějaký hlubší důvod, přířazení k tomu nesnesitelnýmu parchantovi.

Jak jsme se předešlý den domluvili tak se stalo. V devět hodin jsem byla cestovně naladěná a vyčkávala u recepce. Z výtahu se dvěma kufry vylezl ten nafoukanec. Bez pozdravu k mému kufru přihodil své zavazadla a šel si před hotel zapálit. Asi po deseti minutách přišla Vanessa a Gabriela. Šofér nám odnesl zavazadla do auta a to nás odvezlo na letiště. Cesta trvala asi čtyři hodiny. Musím uznat, že sídlo rady je zjevně v pořádném zapadákově.