Jak (NE)zvát slečnu na rande

Že by konečně?

Okay, něco chce, abych napsala další kapitolu :D ... Chtěla jsem, že se první podívám na nový díl Teen Wolf, ale pak jsem zjistila, že mi jeden díl utekl, takže kvůli stahování mám čas psát :D ... Tím pádem, se hezky uveleb a pokud ti moje vtípky přijdou tak vtipné, jak doufám, že jsou, tak se smíchem opatrně, ať nepřijdu o čtenáře kvůli udušení smíchem :D ...

„Ou, ahoj. Co tu děláš? Táta mi zakázal návštěvy." „Ne, když mi, jakože budeš pomáhat s úkolama. Mamka je prostě borec." Pozasmál se Scott a prošel kolem Stilese dovnitř. „Ahoj, tak jdete se učit?" „Ano, no, nechápu biologii." Usmál se. „No, dobrá, ale první pojďte ochutnat pudink." Oba se tedy vydali do kuchyně. Sedli si a Stilesův táta položil na stůj každému misku. Potom, co ho snědli si ho oba vychvalovali. Sice moc dobře vařit neuměl, ale tohle by mu šlo. Stiles mu to ale radši neříkal, ještě by dostal nadané, že z něj dělá domácí puťku. Stiles si odsunul misku dál, ale to už se na něj díval jeho táta s nadzvednutým obočím. „Hele mladej, jestli si dáš nohy na stůl, tak uvidíš." Stiles jen svraštil obočí. „Neudělal jsem to!" Jeho táta na něj namířil vařečkou. „Ale myslíš na to." S těmi slovy se otočil k plotně a dál si dělal svoje. Scott se jen tiše hyhňal.
Ještě toho dne ho jeho táta dostatečně zaúkoloval, protože jel do práce a nechtěl, aby Stiles měl doma veget. Jen, co odjel si zavolal domů kamarády, aby tam nebyl tak sám, přesto, že měl hromadu práce. Po hodině už v jeho pokoji seděl nejen Scott, ale i Liam a Isaac. Nějakou náhodou přišla na téma Lydia a hned se všichni na Stilese přiblble usmívali. „Hele, zkus ji prostě zavolat." Sykl na něj Liam. „Má strach, neudělá to." Dodal Isaac. Jako vždy, Stiles hrozně stál o jeho ponižující komentář. Cynicky se usmál a vzal si mobil do ruky. Všichni na něj podezřívavě hleděli. Ukázal Lydiino číslo, dal volat a přiložil mobil k uchu. Po chvíli čekání se naštval. „Sakra i s tou technikou." „Co? Záznamník?" „Ne, představ si, že u nich to bere pračka." Isaac se jen cynicky usmál a radši byl zticha. „Stiles našel druhé číslo. „Snad to bude na její mobil a ne zas na pevnou. „Ahoj... No... Vlastně jsem se chtěl na něco zeptat." Celý zpocený se opřel o stůl. Když kluci viděli, že mu to Lydia zvedla, hned vyběhli k němu a začali ho provokovat, jediný Scott seděl a smál se. „Zahoď tu cigaretu, to není hezký. Budeš mít špatný zuby." Stiles dloubl do Liama, ale to už zas zkoušel Isaac. „Mmm, ale no tak zlato, buď trochu jemný." Stiles byl celý červený a snažil se shodit Isaacovu ruku z jeho ramena. Scott s Liamem brečeli smíchy. „Cože? Ne, to nic nebylo, asi bylo něco v televizi... Ale no tak broučku... Isaacu! Co? Nene, určitě jsem neříkal Isaacu. No, chtěl jsem se zeptat, jestli bychom my dva nemohli...Au, dej tu pracku pryč! ... Jít třeba do kina." Stiles nasadil obrovský úsměv a kluci rázem přestali. Vypnul hovor a se smíchem rozpřáhl ruce. „Kdo je borec? Ha?!" „Půjde?!" Vyhrkl Scott. „Jasně, řekla, že se mrkne, jestli dneska něco bude, pak mi napíše." „To sis toho musel tolik vytrpět, když k tomu stačilo tak málo?" „Hele ty ombre, ticho." Ukázal na něj prstem. „Ombre?" „Jo, nahoře si červený a postupně dolů bledneš."
Potom, co kluci odešli, se dal do práce, co mu jeho táta přidělil. Chodil po domě jak ztřeštěný, protože nemohl přestat myslet na to, že půjde s tak krásnou oblíbenou dívkou na rande. Jak tak chodil po domě, opakoval si, co má udělat. „Umýt nádobí, vynést koš, vysát v obýváku, jet pro lydii. ... Vynést koš, vysát v obýváku, jet pro lydii. ... Vysát v obýváku, jet pro lydii." Najednou se zastavil a zapřemýšlel. „Co jsem to chtěl? ... Jo, jet pro Lydii." Řekl a šel se do svého pokoje převléct.
„Tak, řekls mu to?" Zeptal se ho večer Scott, když se sešli na ulici. „Jasně." Scottovi se to nezdálo. „Co přesně si mu řekl?" „Že mě Lydia má doučovat matiku, ale má čas až od sedmi. To bude táta ještě v práci a vrátí se kolem půlnoci, protože jako vždy bude ještě vykecávat v kanclu s Parrishem." „Takže si mu lhal." „Jen jsem mu neřekl všechno." „To je lhaní." „Možná máš pravdu." Řekl se smíchem Stiles. „Uží si to, bro." Usmál se na něj. Pak se zapřemýšlel. „Hele a máš nějakou hlášku, kterou ji zaujmeš?" Stiles na něj vyvalil oči. „Jakou jako?" „Jasně... No, něco, co ji řekneš, aby to brala vážně. Jako, že je to rande a ne jen přátelská noc v kině." „Ou... Jasně, už vím." „Tak říkej, Romeo." Pozasmál se a čekal, co jeho kamarád předvede. Stiles se k němu otočil bokem a hlavu otočil na druhou stranu od něj. Potom ji k němu rychle obrátil a nasadil flirtující výraz. „Čau... Jak to jde?" „Tak to ne." Odsekl hned Scott. „Kdybych tohle řekl Kiře, zeptá se mě, jestli jsem v pohodě. A víš, co by ti na to řekla Lydia?" „Co?" „Že jestli to ještě někdy řekneš, tak ti nacpe kopřivy nejen za límec, ale i do trenek." Stilese zamrazilo. Scott se rozešel ke Stilesovému autu s očekáváním, že Stiles půjde normálně za ním. „Počkej, co je na té hlášce tak špatného? Slyšíš?! Scotte!" Rozběhl se za ním. „Všechno. Řekni jí radši, že jí to moc sluší, že se hezky směje nebo tak něco a chovej se normálně." Pousmál se plácl dlaní po kapotě. „A měl bys jet, abys to stihl." Stiles hned vyhrabal klíče, nastartoval, rozloučil se se Scottem a vydal se pro Lydii. Celou cestu přemýšlel, co řekne on, co zase ona. Co by měl udělat, co radši ne a podobně. Byl nervózní a na statečnosti mu nepřidala ani povzbuzující smska od Isaaca. „Nepodělej to, princezno. Jestli jo, detailně to popíšu tvému tátovi, on tě zastřelí, aby ses netrápil, a já si zabavím tvůj notebook. Už jsem tak domluvený s Liamem, ten si prý vezme auto. Scottovi necháme asi mobil a Ipod." „Ty padouchu." Stiles se musel smát.

Jen tak na informačku, po téhle kapitole plánuju ještě jednu, kterou to taky nejspíš ukončím. Myslím, že je to na tenhle příběh dlouhé, tak akorát. V případě, že se ti to líbí, můžeš určitě ještě někdy čekat něco na téma Teen Wolf, jelikož mě to vážně baví... :)